Oskava byla kdysi obcí hornickou, později textiláckou. Dnes je zde hlavně překrásné okolí
Obec Oskava najdeme na horním toku stejnojmenné řeky, která dostala své jméno podle starogermánského označení jasanů. Z toho lze usuzovat, že tento kraj byl osídlen nebo alespoň navštěvován už v předslovanských dobách.
Oskava a její přítoky byly navíc odpradávna zlatonosnými řekami, a tak se předpokládá, že zde rýžovali například už keltští obyvatelé Moravy. Zda bylo zdejší území osídleno kontinuálně, či zda byl zdejší kraj na čas opuštěn a znovu kolonizován není v současné době možné přesně určit. Obec vznikala postupně osídlováním údolí a teprve v roce 1358 je zde uváděna osada jménem Tenčín či Stančín.
Tehdy byla obec součástí panství se sídlem v nedalekém Šumvaldu. Vlastnili ji tamní zemané, později páni ze Zvole a z Miličína. Někdy před rokem 1564 se obec stala součástí úsovského panství. Už kolem roku 1464 zde stával hamr a krčma, po přičlenění k Úsovu se zdejší železářství rozrostlo na tři hamry a čtyři tavící pece. Ze širokého okolí se sem dováželo dřevěné uhlí.
V roce 1613 se vedle Tenčína objevuje poprvé také označení Oskava. Nastávající třicetiletá válka vedla k úpadku zdejší železářské výroby. Ta se částečně přesunula výše po toku do nově vzniklé osady Bedřichov. Samotná obec už tehdy měla 25 usedlých rodin. Lidé se postupně z železářství přeorientovávali na zemědělskou výrobu, práci v lesích a také textilní produkci. V roce 1724 zanikla šmelcovna a rourovna a tím i zbytek železáren v obci. Naopak se začaly rozvíjet pily a na konci 18. století vzniká i první bělidlo příze a plátna.
Od roku 1778 měla obec i farní expozituru a v roce 1803 byl postaven současný kostel sv. Floriana. Od roku 1843 je tento kostelem farním. Už o deset let dříve zde žilo 834 obyvatel a existovala zde i škola.
Textilní výroba postupně nahradila železářskou. V roce 1836 zde Norbert Langer ze Šternberka koupil bělidlo a rozšířil výrobu. Postupně zde vzniklo i několik dalších textilních firem. Vyráběly se zde potřeby pro obuvníky, dřevěné zboží, včelařské potřeby a zpracovávaly se tady i kůže.
Kromě toho byla v obci také správa lesního revíru patřícího k úsovskému lichtenštejnskému velkostatku. Vznikla zde německá měšťanská škola a spousta drobných živností. Obec se stala menším regionálním centrem a před rokem 1900 zde počet obyvatel krátce překročil 1000 osob.
Po druhé světové válce musela většina zdejšího německého obyvatelstva opustit své domovy a obec se osidlovala jak lidmi z okolních vesnic, tak i z celé Moravy a dokonce i z Čech a Slovenska.
Místní větší podniky byly znárodněny, stejně jako lichtenštejnský lesní revír. Po roce 1948 bylo postupně omezováno i živnostenské podnikání a hlavně zemědělství. V roce 1952 zde vzniklo JZD, které bylo později včleněno do družstva v Libině.
Obec byla v té době součástí Šternberského okresu. Teprve po roce 1960 byla přičleněna k okresu Šumperk. Osadou obce už byl Mostkov. V roce 1960 byly k Oskavě připojeny i další vesnice. Nemrlov, Bedřichov a později i Třemešek a Mladoňov s Václavovem. Po roce 2000 se Mladoňov stal součástí Nového Malína, ostatní obce zůstaly u Oskavy. Ta má dnes dohromady 1297 obyvatel, přičemž jejich počet mírně stoupá.
K pamětihodnostem Oskavy patří zmíněný kostel sv. Floriana s nedalekým křížem, pomník Hermanna Langera či některé dávné stopy průmyslové historie obce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.