Ostatky olomouckých Přemyslovců se vrátily domů. Po sedmi letech výzkumu archeologové potvrdili jejich původ

Přemyslovce zmínil Nuzík hned v úvodní modlitbě zádušní mše. Jak arcibiskup dále uvedl, o prvních olomouckých Přemyslovcích si dopředu něco zjistil: „Vím, že významným způsobem ovlivnil Ota Sličný celý vývoj Olomouce,“ uvedl.

Mezi nově identifikovanými ostatky byl právě Ota I. Sličný, syn pražského Přemyslovce Břetislava, kterého kronikář Kosmas nazýval „český Achilles“. Ota Sličný je považován za zakladatele Klášterního Hradiska, které zřídil také jako místo posledního odpočinku členů své větve rodu.

Zádušní mši sloužil olomoucký arcibiskup Josef Nuzík|foto:Blanka Mazalová, Český rozhlas

Identifikaci ostatků provedl tým pod vedením archeologa Jana Frolíka z Archeologického ústavu Akademie věd. Na výzkumu pracovali sedm let.

„Já bych to asi charakterizoval jako příběh s dobrým koncem. Na začátku jsme měli hromadu kostí, o kterých se předpokládalo, že jsou to olomoučtí Přemyslovci, a na konci máme z těch sedmi jedinců pět jednoznačně určených. Víme, že jsou to olomoučtí Přemyslovci a můžeme k tomu doplnit, že jsou to jediní moravští Přemyslovci, jejichž ostatky máme dneska k dispozici a známe je,“ popsal výsledek výzkumu Jan Frolík.

Na konci máme z těch sedmi jedinců pět jednoznačně určených.
Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd

Význam archeologického nálezu potvrdila také Simona Jemelková, kurátorka Arcidiecézního muzea v Olomouci. „Je úžasné, že si tu na Moravě lidé po staletí — nejen premonstráti, ale i samotní Olomoučané — uvědomovali význam těchto knížat pro český stát a chránili jejich ostatky. Díky tomu se dochovaly až do dnešní doby. Právě v této složité době, kdy je důležité vracet se ke svým kořenům a historii, je pro mě nejcennější a nejzajímavější, že se něco takového podařilo objevit,“ říká Jemelková.

Čtěte také

Takhle vypadali olomoučtí Přemyslovci. Jejich podobu vytvořili z nalezených ostatků

Komplex Klášterního Hradiska, který dnes slouží jako vojenská nemocnice, spravují olomoučtí premonstráti. Až do josefínských reforem patřil k největším moravským klášterům.

Cínová schrána s ostatky je nyní opět přístupná veřejnosti. Návštěvníci kostela svatého Štěpána si ji mohou prohlédnout po skončení bohoslužeb.