Otěhřiby připomínají jen nepatrné zbytky tvrze nedaleko novodobé vesnice Daskabát

1. listopad 2018

Prastará historie obcí je spojena s rody dávných zemanů, jejich tvrzemi a také s vesničany, kteří tvořili čeleď tvrzi, bránící a zajišťující její prosperitu. To je i případ dávné tvrze Otěhřiby nedaleko Daskabátu, jejíž pozůstatky jsou dnes jedinou stopou dávné vesnice.

Obec Daskabát se v historických pramenech objevuje až k roku 1581, to však neznamená, že tato krajina byla do té doby neobydlena. Vesnice vznikla na pozemcích jiné obce, která postupně zanikla. Ta nesla jméno Otěhřiby a byla dokonce sídlem drobné vrchnosti. Poněkud podivné jméno vesnice má dvě vysvětlení. Jedno vychází z pojmenování podle jména zakladatele, jakéhosi Otěhřiba. Jiné pak říká, že to byla osada lidí, kteří kradli hřiby. To by o charakteru dávných obyvatel dnešního Daskabátu nic příjemného nevypovídalo.

Kopec - to bylo jméno tvrze uvedené i v listinách

Jméno Otěhřiby se poprvé objevuje v listině biskupa Roberta z roku 1232, kdy byla ves přičleněna k užitku nově zřízeného proboštství. Listina zároveň říká, že biskup věnuje proboštovi vesnici s několika brtěmi včel, ze kterých příjmy náleží kapli v Kroměříži.

O padesát let později se objevuje první šlechtický držitel obce Vran z Otěhřib. Následují roky, kdy se majitelé a zástavní držitelé obce střídali. Kromě vladyků z Tršic k držitelům vsi patřili i Šternberkové, Rachman z Vladyčího Újezda a další zemané. Zajímavý je převod z roku 1446, kdy Ctibor z Otěhřib prodal Elišce z Býkovic Otěhřiby s dvorem, rychtou a mlýnem. O rok později, když Eliška obec zase prodává, zmiňuje doslova i tvrz zvanou Kopec.

Lehce otesané kameny mohou pocházet z původní tvrze

Pak následovalo opětovné zastavování, prodej a vykupování obce až do roku 1481, kdy je vesnice Otěhřiby uváděna už jako pustá. O rok později se tato pustá ves stává součástí tršického panství, kde pak zůstala až do vzniku Nové Vsi, později pojmenované Daskabát.

Důvod zániku obce neznáme

Obec je sice uváděna jako pustá, úplně bez života však nezůstala. Podle listin zde stále byla rychta a poplužní dvorec. Proč vesnice s tvrzí zanikla, není jisté. Není vyloučeno, že to mělo souvislost s česko-uherskými válkami, ale důkazy pro to chybí. Každopádně však nedostatek pracovních sil k obsluze dvorce, vedl vrchnost ke snaze obec opět osídlit. Už v roce 1568 si tak obyvatelé Nové Vsi „dříve nazývané Otěhřib“ stěžovali u biskupa Viléma Prusinovského na Nikodéma z Bobolusk a z Tršic, že jim slíbil hory doly, aby se v pusté vsi usadili, a teď je bere na hůl.

Bohužel tvrz čelí zájmu detektorářů kovů

Původní vesnice asi nestála přesně tam, kde dnes stojí domy Daskabátu. Dokazuje to místo, kde stávala zmíněná tvrz, které leží na poli asi 700 m západně od dnešní obce kousek od dálnice vedoucí z Olomouce do Ostravy. Dodnes je na tomto místě v polích malý remízek, který skrývá nepatrné zbytky někdejšího panského sídla. Tvrz stála na nevysokém pahorku nad potůčkem, který tudy dodnes protéká. Měla podobu dvou opevněných jader, které odděloval uměle vykopaný příkop. Obě opevněná jádra pak ještě obkružoval val a chránil další příkop patrně napájený vodou z potůčku.

Tvrz byla obehnána příkopem patrně napájeným tímto drobným potůčkem

Zánik tvrze můžeme rovněž klást do období česko-uherských válek. Důvodem jejího zániku však bylo patrně to, že ji noví majitelé již nepotřebovali jako sídlo. A tak byla opuštěna a postupně mizela z povrchu. Dnes už na místě najdeme jen stopy po stavbách, zbytky valů a příkopů, které ukrývá malý lesík uprostřed pole. V létě je toto místo špatně přístupné, v zimě se sem po kraji pole dá dojít. Ani se nezdá, že právě zde, v těsné blízkosti dálnice zůstala jediná stopa dávno zaniklé vesnice s podivným jménem Otěhřiby.

autor: kbz
Spustit audio