Pasecký Žleb vzniknul kolem mlýna a pily patřící k Mutkovu

17. leden 2020

Paseka je poměrně velká obec ležící podél potoka Teplička přímo na úpatí hradby Nízkého Jeseníku. Z dálky se zdá neprostupná, ale když se člověk dostane blíže, zjistí, že je rozbrázděná hlubokými údolími, které zde za staletí vyhloubily potoky a říčky. A právě v jednom z nich se nachází osada Pasecký Žleb.

Z Paseckého žlebu vede zelená značka až na Sovinec

Paseka je poměrně velká obec ležící podél potoka Teplička přímo na úpatí hradby Nízkého Jeseníku. Z dálky se zdá neprostupná, ale když se člověk dostane blíže, zjistí, že je rozbrázděná hlubokými údolími, které zde za staletí vyhloubily potoky a říčky. A právě v jednom z nich se nachází osada Pasecký Žleb.

Opěrné zídky měly chránit břeh řeky při povodních

O tom, že tady voda musela na vyhloubení hlubokého údolí pracovat mnoho tisíciletí, se můžeme přesvědčit hned při vjezdu do obce. K tomu se dostaneme pro průjezdu Pasekou až na místo, kde se údolí sevře vysokými stráněmi a úzkou klikatící se silničku pohltí les. Tady najdeme Paseckou myslivnu a o kus dále spatříme vpravo od cesty malý přístřešek, jakoby jen tak položený mezi stromy. Cestujeme-li pěšky nebo na kole, a není-li zrovna suché léto, hučení vody nám prozradí, že právě tady se voda Tepličky probíjí přes Pasecký vodopád.

Není to žádný velikán. Teplička zde v několika stupních překonává výrazný skalní schod tvořený tvrdými drobami. Poslední tři stupně následují těsně za sebou a vytváří kaskádu vysokou asi 5 metrů. Nad ní najdeme ještě několik menších stupňů. Přímo nad vodopádem stojí kamenné zídky postavené patrně kvůli snaze o zpevnění břehu říčky za jarního tání sněhu, kdy Teplička svůj průtok dokáže zněkolikanásobit. Díky nim se někdy uvádí, že vodopád je dílem člověka, který zde nadržel vodu na mlýny, ale mlýn stál ve skutečnosti výše proti toku řeky.

Nad vodopádem stojí tato vyhlídková stavba

Přímo nad vodopádem se do výšky 592 metrů tyčí zalesněný vrchol Zvon. Pokud věříme legendám, tak někde kolem stávalo v pradávných dobách bájné město jménem Potura. Lidé si zde žili spokojeně až do doby, kdy do kraje přitáhnuly hordy nájezdníků z východu. Neměly prý slitování s nikým, koho dopadly a tak se lidé z města raději rozhodli opustit své domovy a nechat město nechráněné.

Nájezdníci Poturu skutečně obsadili a začali ji plenit. Z domů se prý ozývalo zvonění pohárů, jak zapíjeli svůj skvělý lup. Jenže, každé posvícení jednou končí a tak se prý i zde z ničeho nic ozval z věže kostela mohutný hlas zvonu. Byl tak silný, že zdi domů začaly praskat a řítily na své nezvané návštěvníky. Nakonec se prý do hlubin země propadlo i samotné město. Jen někdy, když je prý v lese absolutní klid je na vrcholu kopce Zvon možné zaslechnout cinkání pohárů a mohutný hlas zvonu ukrytého někde v podzemí.

 

Kaskáda vodopádu je vysoká 5 metrů

Tolik legendy. Jak je to ale s osídlením samotného Paseckého Žlebu? Kupodivu, v dobách svého vzniku neměl se samotnou Pasekou nic společného. Toto místo bylo totiž původně součástí katastru dnešní obce Mutkov. Ta sama o sobě dlouho neexistovala. Po první zmínce v roce 1320, kdy se nazývala Muchochov, v 15. století zanikla. Opět osídlena byla až po roce 1606. Jedním z důvodů, proč město Olomouc nechalo zaniklou osadu opět vzniknout, byla potřeba kvalitního dříví, které se v okolních lesích těžilo. A právě s tím souvisí i první stavby na území dnešního Paseckého Žlebu, kdy zde, na břehu vodnaté Tepličky, nechává vrchnost postavit mlýn s pilou pro zpracování dřeva. Dává to smysl, protože odsud bylo do Olomouce už přece jen blíž a navíc po schůdnějších cestách.

Pasecký vodopád

Mlýn a pila zde byly postaveny kolem roku 1800, kdy se Passekgrund, jak se místu německy říkalo, začíná objevovat v listinách. Kolem mlýna postupně vznikaly i další usedlosti. Zejména na konci 19. a na počátku 20. století byl Pasecký Žleb vyhledáván také jako místo pro rekreaci. To do jisté míry platí dodnes. K roku 1930 zde žilo celkem 32 obyvatel, z toho 29 národnosti Němců. Po odsunu se obec nepodařilo zcela dosídlit a v letech 1961–1992 se stala spolu s Mutkovem součástí Paseky. I když se Mutkov opět osamostatnil, Pasecký Žleb již u Paseky zůstal.

Dnes sem lidé jezdí zejména díky krásnému okolí. Cyklisté zdolávají zdejší prudké stoupání silničky do Huzové, pěší turisté pak míří do Křížova a na Sovinec.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.