Peníze našetřené na kostel ve Slatinicích prý tamnímu faráři Prusové vrátili

8 fotografií

Nejstarší dějiny zdejší farnosti jsou bohužel neznámé. Obec je poprvé zmíněna v listině z roku 1249 a už tehdy v souvislosti s darováním části půdy u obce klášteru augustiniánek u olomouckého kostela Sv. Petra. I v pozdějších letech se objevují zprávy jak o světské, tak i o církevní vrchnosti, která obec spravovala. Ve Slatinicích se uvádí farnost už k roku 1340, kdy zde byl knězem jakýsi Mikuláš. Víme o něm díky fundaci, kterou před svou smrtí založil při olomouckém kostele. Bohužel však netušíme, jaký kostel stával v té době ve Slatinicích, ani komu byl zasvěcen.

V pozdějších letech jsou zprávy o zdejší farnosti poměrně nepravidelné. Většinou se o ní dozvídáme z hospodářských listin nebo z případných sporů faráře s farníky či s vrchností. Asi nejvýznamnější třenice vznikly v roce 1587, kdy farníci odepřeli zdejšímu faráři povinný desátek. Dokonce došlo ke zpustošení zdejší fary.  Zajímavé je, že v pozadí tohoto sporu prý stáli protestantští šlechtici a také úředníci plumlovského panství. Záměrem bylo prosadit na zdejší faru nekatolického kazatele. Tomu se však rozhodně postavil olomoucký biskup a fara zůstala katolická. Spory však pokračovaly až do Bílé hory.

Vstup do areálu kostela zdobí sochy slovanských věrozvěstů z roku 1885|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Po roce 1607 nemáme o zdejší farnosti opět žádné zprávy, až do roku 1659 zde byl ustaven farářem Albert Navara. Kromě Slatinic farnost spravovala i osadu Andlerka, Slatinky, Lutín, Třebčín a chvíli i Drahanovice.

Z kněží, kteří si rozhodně zaslouží pozornost, musíme jmenovat Bohumíra Hynka Josefa Bílovského. Tento kněz a barokní básník sepsal několik sbírek kázání a poezie, které dokonce vyšly tiskem. Ve Slatinicích začal v roce 1720 vést matriky, a to v té době nezvykle v českém jazyce.  

Asi největším dobrodincem pro obec i farnost byl další duchovní P. Václav Hlávka. O jeho životě se vypráví zajímavá legenda zapsaná i v kronice. Podle ní prý od počátku svého působení ve Slatinicích chtěl postavit nový kostel. Šetřil vlastní prostředky a střádal i dary od donátorů. Shromáždil prý velké jmění, když však přišla sedmiletá válka, z obav před Prusy peníze zakopal na zahradě s listinou, že se mají použít na stavbu kostela. Věděl o nich jen jeden mladík. Prusové opravdu Slatinice obsadili, a když viděli, že farář v pokladně nic nemá, udeřili na něj, kde peníze jsou. Farář zapíral, když ale přivedli do fary onoho mladíka, pochopil, že je vše prozrazeno. Pruský velitel dal vykopat truhlici s penězi, když však přečetl listinu, na co mají být použity, nechal proradného mladíka zpráskat a odvedl jej do armády. Faráři pak peníze s omluvou vrátil.

Fara pochází ze stejného období jako kostel|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Dobrý kněz zemřel v roce 1768. Jeho nástupce Jan Vybíral po skončení války skutečně začal s přestavbou kostela. Ta trvala až do roku 1772 a od té doby má zdejší chrám podobu, jakou známe i my. Při stavbě kostela se prý našla latinsky psaná základní deska starého chrámu datovaná rokem 1692.

Kostel je vystavěn v barokním slohu jako jednolodní chrám. Odkaz faráře Hlávky připomíná latinský nápis nad hlavním vchodem. Pod chrámem je rozlehlá krypta vytesaná ve skále. Malířskou výzdobu pak provedl olomoucký malíř Jan Pilz. Poměrně bohatá je i vnitřní výzdoba. Kostel měl také tři zvony.

Pěkná je rovněž barokní zeď kolem někdejšího hřbitova a kaple Panny Marie vybudovaná z původní márnice. K památkám obce patří i zdejší fara dostavěná v roce 1772.