Pivínský kostel proslul studánkou i obrazem madony

Kostel sv. Jiří v Pivíně
Kostel sv. Jiří v Pivíně
0:00
/
0:00

Černé městečko, tak se říkalo Pivínu na Prostějovsku v dávné minulosti. Městská práva sice už dnes Pivín nemá, stále je to velká vesnice, která byla centrem života ze širokého okolí, a to jak světského tak i duchovního. Ten se odehrával ve zdejším kostelíku, který sám o sobě patří k nejvýznamnějším památkám v okolí. A co více, býval to kostel poutní s tradicí mariánských procesí i cest za zázračnou vodou ze studánky u chrámu.

Oblast Pivína byla osídlena od pravěku, což potvrzují četné prehistorické nálezy. V listinách se objevuje Pivín v roce 1321, kdy král Jan Lucemburský zastavil Tovačov a Pivín s některými přilehlými osadami Jindřichu z Lipé. Tehdy ještě o kostele v obci nemáme zprávy. V roce 1519 se poprvé objevuje v listinném zápisu a dá se předpokládat, že stejně jako tehdejší vrchnost, byl tehdy i kostel protestantský. Stával patrně na stejném místě jako současný svatostánek, tedy uprostřed rozsáhlé pivínské návsi.

Boční kaple kostela se studánkou

Kostel postihla třicetiletá válka. V letech 1623 a 1642 byl vypleněn procházejícími bojůvkami, ale zničeno bylo jen vybavení kostela. V roce 1661 obec získal premonstrátský klášter na Hradisku u Olomouce a dá se předpokládat, že od té doby byl rekatolizován. Další pohroma postihla chrám v červenci roku 1712, kdy do věže kostela uhodil blesk a chrám vyhořel.

Opat Bernard Wancke tehdy rozhodl, že se na místě spáleniště postaví kostel nový. Podle některých historiků prý plány nové stavby vyhotovil významný stavitel Jan Blažej Santini – Aichel, ale důkaz k tomu chybí. Každopádně tehdejší projektant zde navrhl jednolodní barokní chrám dokončený v roce 1716. Zajímavé je, že kostel byl po stavbě pouze požehnán a teprve v roce 1907 vysvěcen. Kostel má hlavní oltář s obrazem sv. Jiří od Josefa Handkeho, syna známějšího barokního malíře Jana Kryštofa Handkeho. Dva boční oltáře byly postavěny ještě dříve než hlavní, už v roce 1727, kdy jej zhotovil Jan Stürmer z Olomouce.

Poutní tradice chrámu souvisí s obrazem panny Marie, který v roce 1745 daroval opat Pavel Václavík. Kopie Vladimírské ikony si získala nevšední přízeň a do kostela brzy přicházela procesí věřících z okolních obcí. Nejvíce jich chodilo 8. září, kdy se slaví svátek narození P. Marie. Tento svátek se pak ustálil jako hlavní a později jediná pivínská pouť.

Díky poutím bylo možné kostel dále udržovat a zkrášlovat. V roce 1784 byl v Pivíně založen nový hřbitov, který nahradil původní pohřebiště kolem kostela. I díky tomu mohla být na severní straně kostela postavěna malá kaple Panny Marie. U ní se odpradávna nacházela vyhledávaná studánka. Říká se, že se u ní zastavovali formani, kteří projížděli obcí a občerstvovali se ve formanské hospodě. Nevím, jestli brali vodu ze studánky jen pro koně a sobě přihnuli raději v hospodě, nebo zda došlo na pivínskou vodu i pro formany. Každopádně její sláva se roznesla do daleka právě díky nim.

Sakrální stavby však najdeme i kolem obce na zdejších polích

Posedět u kostela, ve stínu starých stromů, stojí za to i dnes. Celá náves je velmi příjemná a nic na tom nezměnila ani novostavba obchodu. I proto by správný poutník krajinou neměl Pivín na své trase vynechat.