Pohnuté osudy olomouckého četnictva
Objasňovali zločiny, zadržovali pachatele, pátrali po odcizených věcech. Československé četníky máme spojeny především s meziválečným obdobím první republiky.
Četnictvo vzniklo v roce 1850 jako reakce na revoluční rok 1848. V Olomouci nastoupil František Josef I. na trůn a revoluční události hrozily rozpadem monarchie. Začal vznikat sbor, který měl dávat pozor a udržovat pořádek na území celé monarchie.
„Četnictvo nejdříve vzniklo v podobě četnických pluků pod velením armády. Vznikaly stanice, kde byli jízdní četníci. Můžeme si je představit jako vojáky, kteří měli jinou uniformu a jezdili na koních a dohlíželi na pořádek. Už od toho roku 1850 se snažilo četnictvo profilovat jako pomocník obyvatelstva. Existují z té doby obrázky, kde četníci zachraňují lidi z požáru nebo z vody při povodních. I když byli součástí armády, tak se četníci posunovali ke službě bezpečnostní,“ říká badatel Jiří Vaněček, který se historii četnictva věnuje a který také vydal knihu Četnictvo na Olomoucku v létech 1918 – 1945.
Projděte si spolu s námi místa, kde sídlily četnické útvary v Olomouci, a připomeňte si osudy četníků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
