Pivo se dříve na severní Hané vařilo na mnoha místech. Stopy někde najdeme dodnes

Počátky výroby piva sahají někam k úsvitu lidských dějin. První písemné zprávy o pivu máme z Mezopotámie i ze starého Egypta. Víme, že pivo připravovali Keltové a jak jinak Germáni i Slované. První historická zmínka o vaření piva na našem území pochází z doby kolem roku 970, kdy byla jeho výroba zejména doménou klášterů.

Pravdou je, že pivo jako se v té době vařilo, bychom dnes asi nepoznali. K jeho výrobě se nepoužíval jen ječmen, ale i pšenice, žito a jiné obiloviny. Nejstarší piva pravděpodobně nebyla ani chmelená. Používalo se svrchní kvašení piva a ta pak mnohdy připomínala spíše kaši než nápoj. Obsah alkoholu také nebyl nijak vysoký. I vzhledem k tomu bylo pivo považováno spíše za potravinu než za nápoj a díky tomu, že se vařilo, bylo relativně bezpečné, i co se bakteriálních infekcí týče.

16 fotografií

I na střední Moravě se nejstarší piva patrně vařila v klášterech. Už ve 13. století zde však vznikají první města a pro měšťany bylo právo várečné, tedy právo vyrábět pivo, jedním z hlavních zdrojů obživy a bohatství. Toto právo nebylo dáno osobám, které pivo vařily, ale domům, kde to bylo dovoleno. Pokud majitel dům prodal, přecházelo právo na nového majitele. I proto byly právovárečné domy velmi ceněné a dodnes patří k nejvýstavnějším v historických centrech měst.

Měšťany a jejich monopol na vaření piva chránilo také právo mílové, které do vzdálenost kolem 8 km od města zakazovalo vyrábět slad a vařit pivo. Všechny obce tak musely odebírat pivo z města. Ani tak měšťané nevařili pivo ve všech domech naráz, podle přesného rozpisu vždy vařilo jen několik měšťanů a ostatní čekali, až na ně přijde řada.

Lahve z pivovaru v Těšeticích a z Olomouce|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Šlechta se původně do vaření piva nehrnula, když pak viděla, jaký zisk umí jeho výroba vyprodukovat, toužila se tohoto byznysu také účastnit. To se podařilo za vlády Vladislava Jagellonského, kdy byla uzavřena smlouva, že pivo nadále smí vyrábět tři stavy: měšťanstvo, šlechta a duchovní. Tzv. propinační právo pak platilo až do 19. století. 

Právováreční měšťané později zakládali měšťanské pivovary, na něž delegovali své právo vařit pivo. Vznikaly i pivovary panské, které se snažily konkurovat těm měšťanským. Přesto výstav piva jednotlivých pivovarů nebyl velký. Velké pivovary začaly vznikat až po zrušení mílového a propinačního práva.

Pivovar v Holici byl jedním z posledních, který zanikl|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Akciové pivovary také postupně skupovaly své menší konkurenty, aby dosáhli na jejich zákazníky. Rušení pivovarů procházelo několika vlnami. Na počátku 20. století však bylo na severní Hané ještě několik desítek pivovarů. Po roce 1945 však byly postupně rušeny. Poslední pivovar, který zanikl díky slučování do větších celků, byl pivovar v Olomouci

Dodnes se zachovalo mnoho stop po dávném vaření piva. Budovy, nebo aspoň jejich části někdejších pivovarů tak najdeme nejen v Olomouci a Holici, ale také v Těšeticích, v Kokorech, v Uničově, v Haňovicích, v Dlouhé Loučce, ve Šternberku, v Litovli, v Úsově, v Zábřeze či na Bouzově.

Více o historii vaření piva nejen na severní Hané prozradí další díl cyklu Přímo z místa.