Pojďte s námi do Tramtarie

Tam se už tři týdny pořádně oslavuje. Rozhodně je co. Desáté narozeniny divadla, které každý rok zvyšuje laťku svých nároků, vychovává si diváka, s hrdostí může prohlásit, že má všechno vyprodáno a že se svými inscenacemi objíždí celou republiku.

I řada pozvánek na festivaly by se našla. Pomýšlí ředitelka Petra Němečková a umělecký šéf Vladislav Kracík i na nějaké ceny? Třeba Alfréda Radoka nebo Thálii? Proč ne.

Soubor, který před deseti lety tvořili zapálení vysokoškoláci, kteří byli rádi, že si můžou zahrát divadlo, věnovali zkoušení veškerý svůj volný čas a nepožadovali žádný honorář, je pryč.

Tramtarie je profesionální divadlo, které si vychovává své herce i režiséry. Zatímco první sezony neměly nějakou přesnou dramaturgickou linku a dalo by se říct, že nabízely „jednodušší“ kusy, ty poslední jsou určeny už mnohem náročnějšímu divákovi. Vím, o čem mluvím, před pár dny jsem viděla Psycho. Husí kůži mám ještě teď.

Desáté narozeniny se slaví, ať žije další desetiletka. Jak by měla vypadat? Zeptáme se Petry Němečkové a Vladislava Kracíka.

autor: voj
Spustit audio