Pomoc dítěti je hlavní motivací pěstounů, kteří si ho berou do péče
Pěstounství je jednou z forem náhradní rodinné výchovy v České republice. Dítěti pomáhá překlenout období, kdy jeho vlastní rodina nemůže plnit svou základní úlohu. Jak se stát pěstounem a jak tuto novou roli dobře zvládnout? Ptali jsme se pěstounky Zuzany Baričíkové a Petry Klevetové z doprovázejícícho spolku Náruč dětem.
„Cesta k pěstounství je dlouhá, trnitá, náročná, ale stojí to za to vydržet, protože konec je úžasný“ říká Zuzana Baričíková, která s manželem a dvěma dospělými syny přijala do rodiny sourozenecký pár. Od podání první žádosti do přivítání dítěte uběhly dva roky.
„Děti, které jsou v pěstounské péči, si prožily nějaké trauma. Už jen to, že byly odloučeny od své rodiny, můžou vnímat bolestivě. Mnohé z nich byly týrané, zneužívané, zanedbávané nebo osiřely,“ konstatuje Petra Klevetová z doprovodné organizace Náruč dětem, která pomáhá překonávat náročné situace, ke kterým v pěstounských rodinách dochází.
Vždycky se vybírá pěstoun pro dítě, ne naopak. Pěstouni musejí být zletilí, trestně bezúhonní, s dobře zajištěnými bytovými podmínkami. S přijetím dítěte do rodiny musí souhlasit všichni jeho členové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
