Poruba nad Bečvou byla kdysi obcí velkých zahrad a sadů. Dodnes zde stojí unikátní větrný mlýn

Poruba leží na potoce Mřenka, nazývaném dříve též Jasénka na náhorní plošině nad řekou Bečvou přibližně dva a půl kilometru severovýchodně od Hustopečí nad Bečvou. Jméno vesnice vychází z místa, kde byl vyrubán les a vznikla tedy paseka, neboli poruba. Obcí odpradávna prochází cesta spojující Hustopeče se Starým Jičínem.

A právě ke zdejšímu hradu byla obec příslušná v době po husitských válkách. První zmínky o vesnici pocházejí z roku 1391. V Topografii Řehoře Volného se dočteme, že tehdy si vzala Foena, vdova po zemanu Záviši z Lešné na spolek na svůj statek v Porubě Jana z Pržna a Václava z Doloplaz. O patnáct let později koupili statek do společného vlastnictví bratři  Ondřej a Beneš z Poruby, a také třetí bratr, tehdejší loštický farář Jan Ješek.

Dříve obec patřila ke Starému Jičínu

Jak bylo zmíněno, v roce 1467 patřila obec ke Starému Jičínu a od té doby je nedaleko vesnice uváděn i panský poplužní dvorec. Ten se zachoval až do 20. století a byl rozparcelován při první pozemkové reformě.

Starý Jičín v té době vlastnil přívrženec krále Jiřího z Poděbrad Jan Jičínský z Cimburka, známý utrakvista a prosazovatel českého jazyka. Po něm panství zdědil jeho zeť Jindřich Černohorský z Boskovic. Pak se držitelé panství měnili, až v roce 1498 se stává majitelem Jan z Kunovic. Ten je v roce 1500 přenechává bratřím  Viktorinu, Janovi, Jiříku a Bartoloměji vladykům ze Žerotína. K majetku Žerotínů, kteří při držbě získali titul zemské šlechty, patřila Poruba až do roku 1622 kdy bylo panství prodáno jako konfiskát Wolfgangu Frydrichovi z Grünbüchlu.

V roce 1722 se majitelem panství stává hraběcí rod von Seilern, který jej držel až do zániku vrchnostenské správy a některé velkostatky až do roku 1921.

Poruba byla odpradávna zemědělská obec. Historické záznamy zde mluví o velkém rozšíření ovocných zahrad a sadů, které přetrvalo až do poloviny 20. století. Obec byla vždy osídlena česky mluvícím obyvatelstvem.  V roce 1880 měla Poruba 51 domů a v nich žilo 279 obyvatel. V roce 1900 byl počet domů jen o tři vyšší a počet obyvatel vzrostl na 282 trvale bydlících osob, pak už jen klesal a v současnosti zde žije kolem 180 trvalých obyvatel.

Děti z vesnice docházely do školy v Hustopečích. Tam byla Poruba rovněž přifařena. Kaple v obci byla postavena až poměrně pozdě. Datum stavby ani její zasvěcení se mi nepodařilo zjistit. Už na mapě z let 1876 – 78 je zde zakreslen nějaký sakrální objekt, zda se však jedná o současnou kapli, není možné určit. Ta je velmi pěkně opravena a v roce 2000 se místní lidé složili také na nový zvon. Najdeme na ni i pamětní desky padlým ve světových válkách.

Památný dub v obci|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

V samotné vesnici je zaznamenána také krčma a mlýn. Zdá se, že se v případě mlýna ve starších dobách myslí mlýn vodní, protože je zaznamenán u potoka v centru obce již na mapě I. vojenského mapování z roku 1760.

Doposud stojící větrný mlýn byl postaven v roce 1853. Jedná se o mlýn holandského typu, zděný kruhového půdorysu o průměru 7,7 m a výšce 11 m. Tloušťka zdí dosahuje až jednoho metru.

Zajímavé je, že dobové zprávy potvrzují, že mlynář v přízemí mlýna v nejstarších dobách dokonce i bydlel.  Ještě počátkem války se ve mlýně mlelo a šrotovalo, vyráběly se kroupy a zpracovávalo proso na jáhly. Pro případ bezvětří měl mlynář připraven elektromotor. Mlýn byl později obestaven stavbami místního zemědělského podniku nicméně v posledních letech byl alespoň částečně opraven. Kromě toho se v obci nachází Boží muka, dva kříže, památná lípa a zbytky hospodářského dvorce kde je mléčná farma. Je zde i letní kino a víceúčelová vodní nádrž.