Potká se člověk zaživa s patologem? A kdy se dnes přistupuje k pitvě?
Pitvy sice stále provádíme, ale jednak mnohem méně nežli dřív, zároveň jde o menší část naší práce, informují vytrvale odborníci v oboru lékařské patologie. Kdy se tedy dnes k pitvě přistupuje? A jaký servis ostatním lékařům a pacientům především nabízejí?
Na odděleních patologie běžných nemocnic se provádějí pitvy patologicko – anatomické, pitvy, k nimž se přistoupí u zemřelého v nemocnici, u něhož jinak nelze stanovit příčinu smrti.
Pitev se ale provádí méně zřejmě i proto, že pacient dnes bývá za života více či méně zevrubně diagnostikován, vyšetřen, doslovně prohlédnut bývá například zobrazovacími metodami; příčina tedy i právě proto známa bývá.
Na patologii bývá živo. Doslova. Zájem o servis a stanoviska odborníků na veškeré možné patologie – tedy nežádoucí stavy, procesy v těle – je stále větší. Patolog totiž dnes především zkoumá vzorky (bioptický materiál) poslaný sem z nejrůznějších oddělení k vyšetření. Patolog má mít jednak přehled o šíři možných patologických stavů a procesů; určitě pak díky zkušenosti a stanoveným parametrům diagnostikuje vzorky – představme si vyňaté znaménko a pochopitelně více či méně nebezpečné novotvary z těla.
Osobní přístup
Že by se ovšem pacient zaživa zrovna s lékařem-patologem setkával, nebývá zcela běžné. Může proto být překvapivé, že tomu tak ale je – zrovna patoložka Barbora Weberová, host poradny Apatyka, je totiž pravidelnou součástí tzv. mammárního týmu nemocnice Přerov.
S dalšími kolegy se scházejí i přímo s pacientkami či pacienty za účelem konzultací postupu léčby a dalších možností u nemocí prsu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
