Potká se člověk zaživa s patologem? A kdy se dnes přistupuje k pitvě?

Na odděleních patologie běžných nemocnic se provádějí pitvy patologicko – anatomické, pitvy, k nimž se přistoupí u zemřelého v nemocnici, u něhož jinak nelze stanovit příčinu smrti. 

Pitev se ale provádí méně zřejmě i proto, že pacient dnes bývá za života více či méně zevrubně diagnostikován, vyšetřen, doslovně prohlédnut bývá například zobrazovacími metodami; příčina tedy i právě proto známa bývá.

Na patologii bývá živo. Doslova. Zájem o servis a stanoviska odborníků na veškeré možné patologie – tedy nežádoucí stavy, procesy v těle – je stále větší. Patolog totiž dnes především zkoumá vzorky (bioptický materiál) poslaný sem z nejrůznějších oddělení k vyšetření. Patolog má mít jednak přehled o šíři možných patologických stavů a procesů; určitě pak díky zkušenosti a stanoveným parametrům diagnostikuje vzorky – představme si vyňaté znaménko a pochopitelně více či méně nebezpečné novotvary z těla.

Osobní přístup 

Že by se ovšem pacient zaživa zrovna s lékařem-patologem setkával, nebývá zcela běžné. Může proto být překvapivé, že tomu tak ale je – zrovna patoložka Barbora Weberová, host poradny Apatyka, je totiž pravidelnou součástí tzv. mammárního týmu nemocnice Přerov.

S dalšími kolegy se scházejí i přímo s pacientkami či pacienty za účelem konzultací postupu léčby a dalších možností u nemocí prsu.