Přerovské kino Hvězda patřilo k nejmodernějším své doby. Mohl se také využívat jako protiatomový kryt
V Přerově za minulého režimu existovalo bezmála 170 krytů civilní obrany. Po Praze jich město mělo nejvíce v republice. Jeden z největších zůstal dodnes v nezměněné podobě v podzemí kina Hvězda. Dovnitř se ale dostal jen málokdo. Lidé, kteří měli na starosti provoz a taky pár zahraničních delegací.
Od počátku stavby kina Hvězda bylo jasné, že objekt poblíž centra města bude mít i jiné, než kulturní využití. V dobách mírových kinosál plnili filmoví fanoušci, za války či živelné katastrofy by se proměnil v bezpečný úkryt pro devět stovek lidí. Stačilo k sedadlům přidat dřevěné lavice, které dnes lemují jednu z chodeb v suterénu. Přechod na nouzový provoz by zajišťovalo zhruba pětatřicet osob. Správce, velitelé úseků, obsluha technologického zařízení. A taky zdravotníci, hasiči a pořádková služba. V případě nebezpečí by se objekt neprodyšně uzavřel.
Technologické zázemí protiatomového krytu
Stroje a zařízení, zajišťující přežití se ukrývají v podzemí. Technické vybavení ve své době také patřilo k nejmodernějším. Pokud se dovnitř podíváte dnes, budete mít pocit, že se pod kinem doslova zastavil čas. Překvapí vás bludiště chodeb, trubek, rozvodů, které se ukrývají za těžkými kovovými krytovými dveřmi. Dieselový agregát měl zajišťovat náhradní dodávky elektrické energie. Na zásoby pitné vody tam jsou obří zelené nádrže, užitková voda byla k dispozici v jakémsi bazénu pod zemí. V technologické části narazíte na nejrůznější filtry, čerpadla a samozřejmě i hygienické zázemí. Sprchy a toalety. Další objevíte za oponou a filmovým plátnem.
Další díly z pořadu Technické památky si poslechěte ZDE ←
Organizace
Čas na tzv. zpohotovění krytu určila směrnice na dvanáct hodin. Provoz by zajišťovalo krytové družstvo po tři dny. Se záložními filtry ještě déle. Členové družstva by se pohybovali výhradně v technologickém zázemí. O lidi, kteří by se bočními vchody přes tlako-plynotěsné předsíně ukryli v kinosálu, by se starala pořádková služba. Naštěstí k žádné válečné události nedošlo a kryt sloužil jako místo školení civilní obrany s případnou ukázkou technologií.
Znáte z kalendáře Českého rozhlasu Olomouc pro rok 2023
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
