Příkazy byly osídleny už před mnoha tisíciletími, najdeme zde však i secesní stavby

1. prosinec 2023

Obec Příkazy najdeme na terase nad řekou Moravou v oblasti, která byla patrně osídlena už od doby kamenné. Mnohé nálezy zde prozrazují téměř kontinuální osídlení různými kulturami až po dobu, kterou nám už zaznamenávají historické dokumenty.

Ten vůbec nejstarší dochovaný mluví o Příkazích už v roce 1250, kdy se na listině vydané králem Přemyslem Otakarem II. objevuje jméno Martina z Příkaz. Zdá se, že tento vladyka nebyl majitelem celé tehdejší obce, ale pouze jedním z držitelů pozemkového majetku v této lokalitě. On, i ostatní držitelé vlastnili nejen půdu, ale zřejmě i práva na část zdejších nevolníků.

Zajímavé je, že podle pověsti stávala v nejstarších dobách v Příkazích tvrz. Údajně měla stát na místě dnešních statků č. 44 a 45. Místní tomuto místu říkají Městečko a podle ústních zpráv zde měly v minulosti existovat i podzemní prostory.

Jméno obce vychází buď ze slova příkaz, tedy nařízení. Snad, že byla vysazena z rozkazu zeměpána. Druhá varianta připouští i slovo Příkaz jako vlastní jméno zakladatele vesnice.

V roce 1368 byla už celá obec v držení olomoucké kapituly. Z pozdějších období mnoho zpráv o vesnici nemáme. Snad jen na počátku 16. století se obec v listinách uvádí občas jako městečko. Pravděpodobně je to však dáno pouze zámožností vesnice, nikoliv jejím statutem.

Ze stejného období pochází smírčí kříž, který se po mnoha přemístěních vrátil na původní místo na křižovatce nedaleko nádraží. Je jedním z mála, u kterých víme, proč byly postaveny. V rychtářské knize se dochovala smlouva o vyrovnání viny, kdy Pavel Lišků a jeho syn Toman (patrně viníci vraždy) byli nuceni odškodnit pozůstalé, odstěhovat se z vesnice a navíc postavit tento kříž. Smlouva byla uzavřena v březnu roku 1529 a kříž je tak bezesporu nejstarší památkou obce.

Teprve v roce  1591 jsou v Příkazích doloženy tři hospody a mlýn. Po roce 1622 se už objevuje přece jen více zpráv. Ve vesnici máme zmínky o obecním domě a také o založení vrchnostenského dvora v roce 1630. To je docela zvláštní, protože za třicetileté války podobné dvorce spíše zanikaly.

Obec byla vesměs zemědělskou lokalitou. Vzhledem k úrodnosti zdejší půdy byly zemědělské rodiny poměrně zámožné. Teprve však po zrušení roboty bylo možné naplno využít potenciál zdejších sedláků.

Už v 18. století se začala obec rozvíjet. Poznáváme to i na množství sakrální staveb, do kterých se zdejší lidé rozhodli investovat. Své v tom sehrálo i to, že zdejší obec neměla vlastní kostel a místní lidé odpradávna docházeli na bohoslužby do Nákla. Nejstarší drobná kaple zasvěcená sv. Anně je zmíněna v záznamech už k roku 1702. Stávala na Zábrani při cestě do Skrbeně a v té době se mluví o její opravě. Byla tehdy už mnohem starší. Zbořena byla v roce 1913.

Další, o něco větší kaple stávala naproti dnešní příkazské škole. Zajímavé je, že kaple měla zvon, který byl požehnán už v roce 1753. Oltář byl podle obrazu zasvěcen Panně Marie Čenstochovské. Ta byla zbořena v roce 1924. Ve stejném roce byla zahájena stavba současné kaple sv. Cyrila a Metoděje postavené příkazským stavitelem Josefem Brachem podle projektu brněnského architekta Eduarda Gottlichera. Postaveno však bylo mnohem více staveb a památkových objektů, včetně několika barokních křížů.

Obec dále bohatla. V roce 1842 bylo zahájeno školní vyučování, postupně byly přestavovány zdejší selské usedlosti a pohříchu tak mizely staleté žudry, které k nim odpradávna patřily.  Dodnes zůstaly jen dva. O životě na hanácké dědině dnes vypovídá Hanácký skanzen otevřený v domě č. p. 54 už v roce 1990. Zajímavé jsou v obci však i moderní stavby, třeba Záloženský dům postavený v letech 1919 - 1921 na místě obecního hostince „Na radnici“ olomouckým stavitelem Janem Hublíkem či škola postavená v roce 1912. Dnes má obec kolem 1300 obyvatel a díky blízkosti krajského města stále roste.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.