Přírodní rezervaci Království u Grygova vládne 400 let starý dub Král

I v intenzivně zemědělsky a průmyslově využívané krajině kolem Olomouce můžeme najít zelené ostrovy téměř panenské přírody, kde se vyskytují nejen chráněné druhy rostlin, ale také mnozí významní a kriticky ohrožení živočichové. Jedním z těchto ostrovů je lesní komplex Království mezi Grygovem, Krčmaní, Majetínem a tokem potoka Morávka, který je historickým ramenem řeky Moravy.

Je pozoruhodné, že se ve zdejším kraji podařilo zachovat poměrně rozsáhlý les, který v sobě uchoval mnoho atributů původní krajiny, tak jak ji znali naši předkové. Souvisí to s tím, že zdejší les byl odpradávna vrchnostenským majetkem a jako takový byl do jisté míry chráněn před rozkouskováním a rozdílným využitím.

Cesty přes rezervaci jsou značené

Podle dostupných dokladů je lesní komplex historickým majetkem města Olomouce. To jej získalo částečně už kolem roku 1267, kdy král Přemysl Otakar II. daroval městu pozemky s lesem u Grygova. Další lesy pak získalo darem od krále Václava III. roku 1306. Scelení majetku pak dokonala výměna zbytku lesa v oblasti Grygova za vesnici Majetín a doplatek 30 hřiven stříbra v roce 1352. Právě první dvě darování lesa městu samotným panovníkem vedly patrně k jeho pojmenování Království, které se používá dodnes.

Na starém dřevě tu bují život

Město Olomouc lesy rozhodně nekupovalo za účelem zřízení rezervace. Byl to blízký a levný zdroj zejména palivového dříví. To znamenalo, že se zde v minulosti často těžilo „na pařez“. Z původně spíše mladého luhu se tak postupem času stával vysoký les, kde jsou oblasti se stejně starými stromy vidět dodnes. Vyskytují se zde dokonce i monokultury, včetně nevhodného smrku. Přesto byl tento lesní komplex v krajině ojedinělý. Lákal živočichy z blízkého okolí do své náruče. Ve zdejších tůních najdeme mimo jiné vodní bylinu žebratku bahenní či malé korýše listonohy jarní a žábronožky sněžní.

Domov vzácných bylin i živočichů

Nejzachovalejší lesy, tzv. tvrdé luhy, se dodnes dochovaly v severovýchodní a západní části masivu. Najdeme zde nejen stromové, ale i bohaté keřové a bylinné patro různého stáří a druhové skladby. Rostou tu zejména duby, habry, lípy, topoly, jasany, javory, ale třeba i plané třešně. Ze vzácných bylin v lese najdeme sasanky hajní i pryskyřníkovité, dymnivku dutou, křivatec žlutý, prvosenku vyšší, kyčelnici žláznatou a hvězdnatec zubatý. Nejkrásnější co do vůně je však období, kdy zdejší luhy zarostou kobercem medvědího česneku. Ten se tady sbíral jako léčivá bylina už od nepaměti.

Rezervaci vroubí železniční koridor z Olomouce na Ostravu

Skutečným vládcem zeleného Království je dub letní jménem Král. Najdeme jej hned u železniční trati z Olomouce do Přerova na východní straně lesního masivu. Legenda spojuje dub s králem Václavem III.  Podle ní prý sem v roce 1306 vyrazil mladý král na lov, ale brzy se ztratil svým přátelům. Rozhodl se, že si odpočine pod mladým doubkem. Při odpočinku usnul a zdál se mu sen, ve kterém na palouk před ním přitančily víly, které si hrály s mladým jelenem. V tom se odkudsi přihnal vlk a vrhl se na jelena. Král ve snu napjal luk, aby vlka skolil a v tom se probudil. Po návratu věnoval les městu s tím, že dub, pod kterým se mu zdál tento sen, nesmí být nikdy pokácen. Když starý dub dožil, vysadili lesníci na jeho místo nový a ten zde stojí dodnes. Dub je to opravdu majestátný. Měří přes 30 metrů na výšku, obvod kmene má 560 centimetrů a podle odhadů je starý asi 400 let.

Lesem prochází spousta cest, které umožní se toulat krajinou, ve které hnízdí na šedesát druhů ptáků, a tak mají návštěvníci postaráno i o neopakovatelný koncert nad hlavou.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.