Řimické vyvěračky jsou pokračováním potoka Špraňku, který u Javoříčka mizí do podzemí

17. leden 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Stav vody ve vyvěračkách zkoumají i hydrologové
0:00
/
0:00

Pozoruhodné prameny či malá jezírka přímo na úpatí vápencového hřbetu kopce Třesína na okraji Litovelského Pomoraví, to jsou málo známé Řimické vyvěračky, které jsou geologickým divem i významným biotopem pro vodní živočichy.

Na cestu k Řimickým vyvěračkám se může i nezdatný turista vydat jak z Řimic, tak z nedaleké Mladče. Z Řimic se musíte vydat po neznačené stezce vedoucí kolem místního hřiště, nebo přes Měník po modré turistické značce, která vede až do Mladče. Kupodivu, i když je tady místy docela blátivo, je lépe se sem vydat po deštích. Tak je totiž jisté, že prameny budou vydatné.

Řimické vyvěračky jsou soustavou několika pramenů, někde se uvádí čtyř, jinde dokonce pěti. Běžně k nalezení jsou ale jen čtyři. Ve skutečnosti to žádné prameny nejsou, je to jen vývěr vody, která se v krasové krajině ztratila do podzemí. Jsou vlastně pokračováním potoka Špraňku, který je zodpovědný za krásu Javoříčských jeskyní.

Řimické vyvěračky vyvádějí na povrch vodu potoka Špraňku

Kdo se vydá po cestě z Vojtěchova do Javoříčka, může na několika místech sledovat, jak se tok potoka zmenšuje. Právě zde totiž část vody vtéká do podzemních dutin. Pokračuje pak dlouhou cestou podzemím, až se dostane do nivy řeky Moravy, která v krasovém masivu vymlela rozsáhlé údolí. A právě zde, na zmíněném úpatí kopce Třesína, se voda opět na krátkou chvíli podívá na povrch, než se stane součástí vod řeky Moravy, do které se malé potůčky vyvěraček postupně vlévají.

Zajímavá lokalita pro geology i biology

Voda v podzemí putuje poměrně dlouho. Vzdušnou čarou je to od ponorů k vyvěračkám asi 12 kilometrů a dá se předpokládat, že cesta podzemních vod bude křivolaká, tedy i mnohem delší. Část vyvěraček má podobu běžného pramene. V některých případech je dokonce opatřen trubkou, z níž voda prýští na povrch. O něco zajímavější jsou ale vyvěračky, které najdeme blíže k Řimicím. Ty mají podobu malých jezírek, do kterých se ze dna viditelně tlačí voda. Kdysi zde prý bylo takových vývěrů vody více. Vzaly však za své při stavbě rychlostní silnice D35 z Olomouce do Mohelnice.

Oba druhy vyvěraček jsou i významným biotopem, zejména bezobratlých živočichů. Setkává se zde fauna žijící v podzemních vodách s faunou, která se nachází ve vodách povrchových. Asi nejvýznamnějším zástupcem živočichů, kteří zdejší vody obývají, je malý měkkýš praménka rakouská, jejíž výskyt tady byl ojediněle zaznamenán. Najdete tady ale i zástupce larev hmyzu, vodní červy a v neposlední řadě i drobné korýše buchanky.

V jemném blátě na dně je vidět vodu tlačící se na povrch

Celá oblast Řimických vyvěraček je součástí chráněného území přírodní památky Třesín a je tedy nabíledni, že tato místa jsou významnou lokalitou i pro biology, geology a samozřejmě zoology. Pro turistu je zajímavé, že voda vyvěraček ani v zimě nezamrzá a je tedy vhodná k návštěvě i v období, kdy je zbytek krajiny pokryt sněhem. Sice přijde o možnost projít si nedalekou umělou jeskyni Podkova, která se na zimu stává ložnicí netopýrů, ale na Třesíně je i v tento čas leccos k vidění.

autor: kbz
Spustit audio