Rozhledna v Brodku u Přerova je dílem místního nadšence
Nejen vysoké kopce nabízejí úžasný rozhled. Mnohdy jsou malá návrší tak dobře položena, že je z nich vidět do dalekého kraje. To je případ nízkého kopečku jménem Stráž nedaleko Brodku u Přerova, kde od roku 2010 stojí půvabná rozhledna.
Na rozhledny se chodí jako na cíl turistických pochodů, ale i pro inspiraci na pochody další. Daleké výhledy nám nabízejí krajinu jako na dlani a lákají nás na výšlapy tam, kde v dálce vidíme něco zajímavého. Většinou rozhledny skutečně rostou na dominantních vrcholech, nejsou však výjimkou ani vyhlídkové věže tam, kde bychom je opravdu nečekali – téměř na rovině. A to je i případ rozhledny, kterou v roce 2010 postavil nedaleko Brodku u Přerova místní nadšenec Jiří Vychodil.
Kopec Stráž, na jehož úbočí rozhledna stojí, není opravdu žádným velikánem. Je to oblý kopeček o nadmořské výšce pouhých 216 metrů. Jeho devizou ovšem je, že je položen uprostřed mírně zvlněné krajiny široké nivy Moravy, a proto je krajina kolem do daleka otevřená. Už při výstupu k rozhledně se člověku objevují před očima zajímavá panoramata.
Stejně jako vrchol, ležící východně od obce, není ani rozhledna nijak velká. Dřevěná konstrukce nese vyhlídkovou plošinu ve výšce zhruba 8 metrů. Přesto je stavba velmi bytelně provedena. Škoda jen, že ji v počátcích ničili vandalové. I proto ji její majitel obehnal plotem a její poklop uzavírá velký zámek. V době mé návštěvy ale byly naštěstí obě zábrany otevřené, a tak jsem se mohl dostat na vyhlídkový ochoz.
To, co člověk odsud vidí, je opravdu nečekané. Samozřejmě, že nejlepší výhled je na samotný Brodek. Kromě centra obce s kostelem nemůžeme přehlédnout ani průmyslovou část s cukrovarem a dalšími podniky. Pohled k západu za dobrého počasí navíc nabídne i pohled na rozsáhlý masiv lesa Království. Možná je vidět i do Olomouce, ale lehký opar mi to moc neulehčil. Naopak na jih od rozhledny je ke spatření silueta kostela v Dubu nad Moravou a věže tovačovského zámku. Západně pak je vidět Rokytnice a Přerov. Za ním jsem spíše tušil, než viděl Hostýnské vrchy, opar byl silnější než lidský zrak. Severní strana pak patří pohledu na Tršickou pahorkatinu v popředí s panoramatem Kokor.
Na rozhledně jsem strávil poměrně dlouhý čas. Leží sice jen nějakých 200 metrů od silnice z Rokytnice do Brodku, je tady ale nevšední klid a jen z dálky na vás doléhají zvuky civilizace. Na stromcích malého sadu, kterým k rozhledně dojdete ze silnice, ševelí polní ptáci a vy si připadáte najednou malinkatí ve velebném chrámu stepi, kterou zčásti vymodelovala příroda a zčásti dopracoval člověk. A to, že zde můžete být, je dílem nadšence, který nemyslel jen na sebe. Takže na závěr nezbývá než říci, díky pane Vychodile, za nevšední zážitek. Určitě přijdu zas.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
