Slyšeli jste o mikrobiomu v našem těle? A jakou roli u něj hraje nadužívání antibiotik?

Jako dobrého sluhu, ale zároveň také zlého pána charakterizuje antibiotikum zkušený mikrobiolog profesor Milan Kolář. „Zejména v komunitním prostředí, tedy ve společnosti, mimo zdravotnická zařízení musíme všichni dohromady striktně trvat na racionální indikaci antibiotik – určitě nevyžadovat antibioterapii na každé nachlazení, určitě ne na infekce virové,“ varuje lékař a vědec z Univerzity Palackého a FN v Olomouci.

Jste uvnitř nás. A víme o vás   

Možná to zní překvapivě, ale bakterie, které mohou v případě oslabení a stresu (typicky při hospitalizaci) zaútočit, velmi často pocházejí z našeho těla, našeho mikrobiomu, jsme jimi osídleni. „U hospitalizovaných pacientů už preventivně a orientačně víme, kterých endogenních bakterií má kdo nejvíc. To nám může vypomoci, pokud by se spojilo pacientovo oslabení, stres, ale i změna chování, aktivace našich bakterií a začala by se tvořit bakteriální nákaza,“ popisuje profesor Kolář. Bakteriální rezistence – odolnost mikroorganismů vůči antibiotické léčbě – hraje ovšem proti. 

Teorie Pohody  

„Co můžeme pro svůj mikrobiom a nejen pro něj udělat nejvíc, je býti v pohodě,“ staví odborník na současných tezích o tělesném mikrobiomu, o jeho síle či slabosti. „Zdá se, že naladění člověka do tělesné a duševní vyrovnanosti zabírá i na zdravý mikrobiom. Naopak stres, i ten, který logicky postihne člověka v nemocnici, oslabí nás a patrně aktivuje i naše vlastní mikroby k boji či útoku,“ shrnuje Kolář aktuální závěry. „Tělo si řekne, velmi velkou roli hraje psychika, každému může dělat dobře jiný postup,“ opakuje a odpovídá tak zároveň i těm, kdo si například občas nasadí preventivní probiotickou kúru. „Pochopitelně i zde musí být člověk soudný,“ naráží ovšem okamžitě i na možnost, že tělo požaduje třeba stravu apriori nežádoucí.