Sněhotice na Prostějovsku pravděpodobně získaly své jméno díky zakladateli s bílými vlasy
Sněhotice najdeme kousek od současného správního centra zdejší oblasti, městyse Brodek u Prostějova, kterého jsou od roku 1960 součástí. Rozkládá se na svazích Drahanské vrchoviny obrácených k východu pod lesním masívem vojenského prostoru Březina
Obec má dvě části, samotnou vesnici a tzv. Familii. Vesnice vznikla patrně při kolonizaci okrajových částí dnešního Prostějovska na přelomu 13. a 14. století. Poprvé se objevuje v písemných pramenech k roku 1334. Zajímavé je v této souvislosti jméno obce, které se v minulosti objevuje i ve tvaru Snihotice či v hanácké podobě Sňótice. Odborníci na jména obcí předpokládají, že se jedná o pojmenování podle vlastního jména či přezdívky zakladatele obce Sněhoty. Mohlo se jednat skutečně i o přezdívku muže, který měl nápadně bílé vlasy.
Území okolo Sněhotic bylo patrně osídleno už ve starší době kamenné. Potvrzují to nálezy nástrojů pravěkých lidí v oblasti zvané Čihadla. Archeologové však objevili na území obce i stopy osídlení prvními zemědělci v mladší době kamenné a další nálezy ze širšího okolí ukazují, že odsud lidé nevymizeli prakticky až do doby, kdy se zdejší oblast objevuje v písemných pramenech.
V nejstarších dobách byly Sněhotice zdá se drobným zemanským zbožím. Potvrzuje to i zápis z roku 1399 kdy se v listinách objevuje jakýsi Buzek ze Sněhotic. Už před rokem 1418 je minimálně část obce v držbě Ješka Pušky z Otaslavic a patří k jeho hradu v téže obci. Právě k roku 1420 prodává panství i s částí Sněhotic svému bratrovi Heraltu Puškovi z Otaslavic.
Pod správou otaslavického panství zůstaly Sněhotice až do roku 1591 kdy toto panství splynulo se statkem se sídlem v sousedním Brodku u Prostějova. Od té doby obě panství vystupují většinou jako jeden celek. Držitelé těchto statků se poměrně často střídali. Před bitvou na Bílé Hoře bylo zdejší panství v držbě evangelické vrchnosti, nicméně těsně před stavovským povstáním jej zdědil Albrecht Sedlnický z Choltic, který si jej udržel až do roku 1630.
I v následných letech se vrchnost poměrně často střídala. Zajímavý pro obec byl rok 1796. Tehdy byl vlastníkem panství brněnský biskup, hrabě Vincenc Josef Schrattenbach. Právě on rozhodl o rozparcelování vrchnostenského dvora ve Sněhoticích. Pozemky a budovy byly zčásti rozděleny mezi stávající usedlíky, na další části pak vznikla osada Familie. S tímto názvem se mimochodem můžeme setkat v mnoha obcích v bývalé monarchii. Takto byly už od tereziánské doby nazývány osady, kde byla panská půda dědičně pronajímána rodinám bez vlastního pozemkového majetku. Ty se na ní usazovaly a platili nájem a daně vrchnosti.
Kolem roku 1869 měla obec 29 domů a 177 obyvatel. Zatímco počet domů rostl, počet obyvatel se zvyšoval jen do roku 1910 a od té doby stále mírně klesá. Obec dodnes patří do farnosti v sousedním Brodku. V polovině 19. století byla v obci postavena kaple se zvoničkou, vedle níž najdeme i pomník padlým v první světové válce.
O kousek dál stojí pěkný kříž z roku 1818. Kapličku se zvonkem najdeme i na kraji Familie, kde vedle ní stojí další kříž a socha Panny Marie Lurdské. Třetí kříž pak stojí na křižovatce při vjezdu do obce. Kromě toho najdeme severozápadně od vesnice přírodní památku Pod Obrovou nohou. Na dnes už zarostlých starých sadech a terasách někdejších polí a pastvin tam rostou suchomilné rostliny a hnízdí vzácné druhy ptáků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
