Současný Hrabišín tvoří čtyři kdysi samostatné obce, postupně sloučené a srostlé v jednu

Současný Hrabišín totiž tvoří kromě stejnojmenné obce ještě osada Loučky, a také Horní a Dolní Olešná. Samotné jméno Hrabišína může odkazovat na kolonizační práci šlechtice Hrabiše ze Švábenic, jiní jazykovědci jej však spojují se slovem Rabe německy havran.

V současné době už jen místní obyvatelé vědí, kde začínají a končí jednotlivé části obce. Že jich bylo více, prozrazují například některé sakrální stavby, kterých je více, než je obvyklé. Zjednodušeně se dá říci, že když člověk projíždí po silnici směrem k Libině, nejprve přijede do Horní Olešné. Kdyby odbočil na silnici k Dlouhomilovu, dojede do Dolní Olešné. Projede-li návštěvník však po hlavní cestě dále k návsi, vše co je vlevo od cesty, proti proudu potoka, patří k osadě Loučka, vpravo se pak až na nejvyšší bod zastavěné části obce rozkládají domy Hrabišína.

Nejstarší kaple v obci stojí v Dolní Olešné|foto: Miroslav Kobza

Historicky se jedná o vesnici založenou při kolonizaci Šumperska v polovině 14. století. Potvrzují to zejména první zmínky o Hrabišíně z roku 1358 a také o Olešné, která se v pramenech objevuje roku 1371. Naopak osada Loučky je mladší. První zmínka o ní pochází ze zápisu v zemských deskách až z roku 1498.

Majitelé jednotlivých částí obce se velmi často střídali. V nejstarších listinách je jako držitel části Hrabišína uváděn Skoch z Postřelmova a také zemané z Rájce. K rájeckému a později i ke zvolskému panství obec patřila poměrně dlouho. Od roku 1437 se pak objevují na scéně Tunklové ze Zábřeha a Brníčka, kteří vesnici postupně přiřadili k panství zábřežskému. To platí až do roku 1527, kdy se obce dostávají do správy třemešského panství, kde zůstávají až do konce patrimoniální správy. To se však netýká Horní Olešné, která i poté načas zůstala součástí zábřežského panství.

Kaple u hřbitova v Horní Olešné|foto: Miroslav Kobza

Obce současného Hrabišína byly nejen zemědělskými lokalitami, ale bylo zde i několik řemeslných provozů. Už v polovině 17. století stál v Olešné vrchnostenský pivovar a palírna. Ve 20. století zde dokonce byl i provoz menší tkalcovny. Loučky se mohly pochlubit mlýnem, poprvé zmíněným v roce 1677 a později i kamenolomem. V celé dnešní obci byly i dva hospodářské dvory.  Od roku 1873 projíždí dnešním Hrabišínem i vlak, zastávka zde však vznikla až mnohem později.

Zprávy z listin potvrzují i existenci rychtářských úřadů. V Loučkách byla také otevřena první škola, a to už na konci 18. století. Chodily sem i děti z Hrabišína i z Olešné. V Horní Olešné byla otevřena škola až v roce 1873. Paradoxem je, že v Dolní Olešné byla postavena v roce 1928 česká měšťanka, protože dobře dopravně dostupná obec měla být centrem vzdělávání české menšiny v jinak převážně německy mluvících obcích.

Co se týče památek a turistických zajímavostí, najdeme jich v současné obci a okolí opravdu hodně.  Tak třeba čtyři kaple, z nichž nejstarší stojí od roku 1714 v Dolní Olešné. Její stavbu i zasvěcení osvětluje půvabná kamenná deska vsazená nad vchod. Ještě o kus níže v osadě je asi nejpozoruhodnější památka – tzv. Morový sloup. Tento pomník Panny Marie Bolestné dal roku 1686 postavit sládek místního pivovaru Karel Richter.

V někdejších Loučkách chtěli místní v polovině 19. století postavit kostel, ale nakonec z toho sešlo a tak zde vyrostla jen větší kaple zasvěcená sv. Michalu posvěcená v roce 1863. Malá kaplička stojí u bývalé budovy úřadu i V Hrabišíně a další pak u hřbitova v Horní Olešné. V obci je k vidění i několik křížů a krásné prostředí nabízí okolí vodní nádrže postavené na jednom z přítoků potoka Loučka.