Stará Červená Voda vznikla spojením několika osad v údolí potoka s červeným dnem
Starou Červenou Vodu najdeme pod masivem Sokolího hřbetu náležejícím do Rychlebských hor na Jesenicku. Pod vysokými hřbety se tu skrývá mírně zvlněná krajina lákající hlavně cyklisty.
Obec je poměrně stará. První zmínka, v listině vidnavského fojta z roku 1291, potvrzuje, že už v polovině 13. století obec patrně existovala. Patřila tehdy do dominia spravovaného z hradu Kaltenštejna. Její jméno vychází údajně z barvy dna místního potoka. V současné době se však už příliš červené toto dno nejeví.
Ve vesnici se v 15. století dolovalo stříbro, ale těžba brzy zanikla a místní obyvatelé se živili zemědělstvím a prací v lesích. Dolování bylo obnoveno ještě ve 30. letech 16. století, nicméně opět jen nakrátko.
Část obce někdy v průběhu věků zpustla a byla obnovena a opět dosídlena po roce 1560. Osada dostává jméno Nová Červená Voda. O něco později vzniká i Dolní Červená Voda, která zasahuje do nejsevernější části obce kolem někdejšího zámku.
Zajímavé je, že od počátku je tato obec počítána mezi farní vsi. Podle ústní tradice patří zdejší kostel k nejstarším v kraji, zápis z 18. století uvádí, že byl založen už roku 997. Ve skutečnosti je to však nepravděpodobné a vznik farnosti lze spíše směřovat k druhé polovině 13. století. Nejstarší, přední část kostela pochází z 13. století. Přistavěná loď s věží je pak z roku 1753 a je pěknou ukázkou slezské podoby baroka. Původně byl kostel zasvěcen nanebevzetí Panny Marie, dokonce sem ještě před Bílou Horou chodili lidé na pouť ke slavnému oltářnímu obrazu. Ten byl však za třicetileté války ukraden, a tak bylo zasvěcení změněno na oslavu Božího těla.
Nedaleké Rychlebské stezky lákají cyklisty
Na zbytku bývalého hřbitova a kolem kostela najdeme pozoruhodné plastiky. K nejstarším patří kamenná křtitelnice datována rokem 1610. Hned vedle stojí kamenná stéla s deskou na vrcholu, na níž je vytesán rustikálně ztvárněný Kristus. Tato pozoruhodná lidová plastika byla vytvořena v roce 1684 kameníkem Tobiášem Grosem na hrobě jeho otce. Přímo před kostelem stojí sloup Nejsvětější Trojice. Jeho podoba připomíná baroko, přitom byl vytesán sochařem Bernardem Kutzerem až kolem roku 1850. Je ukázkou zdejších slavných hornin, sloup je totiž ze žuly, trojiční sousoší a socha sv. Jana Nepomuckého je vytesána do slezského mramoru. Pozoruhodný je i zdejší pomník padlých od dalšího slavného jesenického sochaře Josefa Obetha.
Obec se velmi rychle vzpamatovala z útrap třicetileté války a stále patřila k těm větším osadám v kraji. Více na ni dolehlo přerušení tradičních vazeb po rozdělení Slezska po roce 1742. V pozdějších letech se zde mimo zemědělství rozvinul i kamenoprůmysl a přadláctví. Před druhou světovou válkou v obci žilo přes 2 tisíce obyvatel výhradně německé národnosti. Po odsunu se sice do obce nastěhovali noví obyvatelé, zdaleka jich už ale nebylo tolik. Některé části obce, jako třeba osada Johanka při hranicích, zanikly úplně.
Zemědělství postupně převzal Státní statek Žulová a z drobných průmyslových podniků se zachoval jen kamenolom. Dnes je Stará Červená Voda do jisté míry střediskem menších osad v okolí. Díky blízkým Rychlebským stezkám se tu v létě pohybuje množství turistů, ale jsou zde půvabná místa i pro pěší výlety. Například nedaleké skalní město Sedm skal nebo Sokolí vrch rozhodně stojí za to.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.