Stará Ves u Rýmařova byla průmyslovou zónou celého panství
První vesnicí na hlavní silnici ze sedla Skřítek do Rýmařova je Stará Ves. Z vlastní obce vidíme jen dolní část, větší část horské vesnice stojí v údolí Podolského potoka, v nadmořské výšce kolem 700 metrů.
První zmínky o této obci pocházejí již ze 13. století. Původní osada, založená z popudu olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku v oblasti panství podřízeném hradu Rabštejnu, však patrně za česko-uherských válek zanikla a z historických análů na téměř sto let mizí. Teprve na Nový rok 1561 byla vydána nová listina opravňující ke znovuosídlení Staré Vsi tehdejšími zástavními držiteli panství Vítem a Vavřincem Ederem ze Štiavnice. Spekuluje se, že v té době se v okolí Staré Vsi rozvíjelo důlní podnikání a staronová osada měla sloužit zejména jako zázemí horníkům. Nejen oni v ní však sídlili. Obyvateli nové obce byli i uhlíři, kteří pálili dřevěné uhlí, a také hutníci, zpracovávající v okolí vytěženou rudu.
Lesní bohatství okolní krajiny bylo intenzívně využíváno. Dokonce byly budovány hrázky na místních potocích, které umožňovali splavování dřeva. Rozvoj průmyslu v obci podporovala i nová vrchnost přicházející na janovické panství v 18. století. Byl jí hraběcí rod Harrachů, který podporoval rozvoj domácí tkalcovství, přadláctví, ale i například výrobu papíru. Jen díky tomu se počet obyvatel v obci vysoko v horách mohl rozvíjet. Prosté zemědělství by zdejší osadníky rozhodně neuživilo.
S Harrachy souvisí i výstavba jedné z nejvýznamnějších památek obce, kostela Povýšení sv. Kříže, jehož štíhlá věž je skutečnou dominantou celé oblasti. Přestože už před rokem 1693 měla Stará Ves vlastní farní školu, vyučoval v ní kněz z Rýmařova, kam docházeli místní obyvatelé také do chrámu Páně. Teprve v letech 1776 až 1777 zde byl vybudován samostatný kostel, a to na místě tírny lnu, kterou obci daroval hrabě Harrach. Podle záznamů byl vystavěn na náklady vrchnosti a několika dobrodinců.
V těsném sousedství kostela, na malé vyvýšenině, leží hřbitov, jehož staré náhrobky jsou jakousi kronikou obce vtesanou do kamene či zde obvyklého železa. Když už jsme u památek v obci, neměli bychom opomenout sochu sv. Jana z konce 18. století.
Některé pozoruhodnosti obce se však již bohužel nezachovaly. Například lyžařský skokanský můstek, který zde byl vybudován v roce 1932, kdy se zde konalo i mistrovství republiky ve skoku na lyžích. Dnes po něm není ani stopy a na jeho místě je sjezdovka. Druhou dominantou, byť od obce poněkud vzdálenou byla Alfrédka, chata vybudovaná na místě staré lovecké boudy z roku 1861, která bohužel vyhořela o velikonočních svátcích roku 2002 a doposud čeká na úplnou obnovu. Stopy průmyslové historie obce nesou s sebou nepatrné zbytky Anenské hutě, jejíž jméno sice nese místní penzion, která však už pomalu mizí v propadlišti času.
Když už člověk ve Staré Vsi je, měl by si udělat výlet do okolí, kde je k vidění hlavně krásná horská příroda. Za vidění stojí skály nad obcí, na úbočí hory Ptáčník, kde je nedávno obnovený obraz sv. Antonína. Patron milenců sv. Antonín zde hlídá místo, kde prý skokem skončili nešťastnou lásku i život milenci, jimž okolí nepřálo.
Za silnicí pod Kamennou horou se pak skrývá přírodní rezervace Pstruží potok. Prameniště a mokřady s typickou vegetací, které patří mezi jedno z posledních tokanišť tetřívka obecného pod horami, je však lepší nechat v poklidu. A pokud se odsud člověk vypraví až na hlavní hřeben Jeseníků, vystoupá přímo k jelení Studánce. Jeden z mála pramenů, který spatřuje světlo světa přímo na hřebeni nejvyšších moravských hor je známý už od 18. Století kdy zde nedaleko stála salaš.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
