Střelice byly vždy propojeny s Uničovem a i dnes jsou součástí města

Budova současného střelického muzea
Budova současného střelického muzea
0:00
/
0:00

Obec Střelice najdeme na toku Benkovského potoka, při hlavní cestě propojující města Uničov a Litovel. Právě k Uničovu obec odpradávna patřila a jeho součástí je dodnes.

Kaple sv. Floriána pochází z roku 1825

Nejstarší zmínka o Střelicích pochází už z roku 1131. Tehdy obec patřila do majetku olomoucké kapituly.  Jméno vesnice prozrazuje, že se jedná o starou obec. Všechny vsi podobného jména leží na starých sídelních územích, osídlených už v prehistorické době. Jméno poukazuje na vlastní jméno zakladatele obce nebo na zaměstnání zdejších prapůvodních osadníků, kteří mohli být střelci ve smyslu obránců sídla s luky či střelci ve smyslu loveckém.

Někdejší školní budova

Už v listině markraběte Přemysla z roku 1234 se však dočítáme o příslušnosti Střelic ke královskému městu Uničov. V roce 1479 pak král Vladislav v potvrzení uničovských městských privilegií uvádí, že obce Střelice a Renoty nesmějí být nikdy z majetku města vyjmuty a prodány.

Na smírčím kříži v centru obce najdeme i datum jeho vztyčení

Správu obce vždy zajišťoval rychtář z Uničova. Až v roce 1771 byla v samotné obci zřízena zákupní rychta. Vesnice byla vždy víceméně českou enklávou jinak většinově německého Uničovska. I ve Střelicích bychom však našli německy mluvící osadníky. Osada byla přifařena nejprve do Uničova, od 18. století se pak stala součástí nově vzniklé farnosti se sídlem v Renotech. Tam místní děti chodily do školy až do roku 1882, kdy byla postavena škola i zde.

Střelice byly vždy zemědělskou obcí. Kromě toho místní lidé nacházeli práci v blízkém lese Doubrava. Později, ve druhé polovině 19. a ve 20. století nacházeli zdejší obyvatelé práci také v blízkých průmyslových centrech.

 

Maiánský sloup se sochou Immaculaty naproti kapli

Obec patřila pod uničovskou vrchnostenskou správu až do roku 1848. Uničov tak ještě pomáhal Střelicím vzpamatovat se z katastrofálního požáru, který obec poničil v roce 1825. Samostatnost obce trvala až do roku 1977, kdy se vesnice jako největší z místních částí opět stala součástí Uničova.

Právě z období po požáru tak pochází velká většina zdejších starších zachovalých statků. Snoubí se tak v nich pozdní baroko s klasicismem. Pozdně barokní je i zdejší kaple sv. Floriána. Byla postavena v roce 1825, krátce po požáru a její zasvěcení patronu boje proti ohni tak dává smysl.

Kříž u cyklostezky vedoucí k Novým Mlýnům

Ve Střelicích najdeme i unikátní vesnické muzeum. Schraňuje nejen sbírky z domácností, ale také artefakty pocházející ze zdejší školy, z historie spolků a další pozoruhodné exponáty. Kromě toho zde najdeme i drobné kamenné památky. Za zmínku rozhodně stojí dva mariánské sloupy. Jeden stojí naproti kapli, druhý pak najdeme při vjezdu do obce od Uničova.

Pomník padlých z I. světové války

Většina zdejších památek pochází také z 19. století. To platí i pro kamenné kříže, které můžeme najít například u autobusové zastávky či u cyklostezky za vesnicí směrem k Novým Mlýnům. Najdeme zde také dva pomníky obětem válek.

 

Právě nedaleko pomníku padlých v I. světové válce najdeme další pozoruhodnou památku Střelic, kterou je bezesporu jeden ze dvou smírčích křížů. Původně stál prý u silnice na Červenku a byl prý vztyčen po vraždě jednoho z vozků, kteří tudy projížděli do Litovle. Letopočet jej datuje do roku 1625 a vyobrazení čuby, tedy vozové brzdy by spojitost s vozkou potvrzovala.

Druhý smírčí kříž se nachází na konci obce, v chodníku při silnici ve směru na Uničov. Kříž prý stojí na místě hromadného hrobu z 16. století a najdeme na něm vytesánu kovářskou sekeru.

Z literatury víme, že ve Střelicích stávaly smírčí kříže dokonce tři. Třetí prý stál za obcí, ve směru na Uničov. Když mizel a jaká legenda se k němu vztahovala, se však už dnes neví.