Stříbrnice nad Hanou byly osídleny v době kamenné i bronzové

27. prosinec 2023

Stříbrnice nad Hanou patří k menším obcím Kojetínska položeným na svahu Chřibů a okraji nivy řeky Hané. Tato oblast byla odpradávna významnou komunikační spojnicí mezi Brněnskem, Přerovskem a Zlínskem. I proto se zde usazovali lidé už v dávných dobách. Jméno ves dostala podle Stříbrníků, lidí, kteří těžili tento drahý kov.

Komunikační důležitost kraje kolem Stříbrnic se potvrdila. Přes katastr obce vedli i poměrně nedávno projektanti dálnici mířící kolem Kroměříže k Přerovu a Zlínu. I díky ní můžeme potvrdit pravěké osídlení zdejšího kraje. V roce 2006 při stavbě objevili archeologové v místní trati Lopaty 52 sídlištních objektů kultury zvoncovitých pohárů z pozdní doby kamenné. Na ně pak nad vesnicí navázala sídla lidí kultury věteřovské ze starší doby bronzové. Kromě toho pak výzkumy odhalily 92 hrobů lidu kultury se zvoncovitými poháry a 6 hrobů lidu kultury se šňůrovou keramikou což značí poměrně rozsáhlé osídlení.

Stříbrnice byly od počátku své existence historicky propojeny s nedalekým Kojetínem. V letech 1247 – 1258 se město a některé další obce v okolí, staly majetkem pražského biskupství. Podle historiků je mezi obce jmenována i vesnice Stříbrnice. V majetku biskupů a později arcibiskupů pak obec zůstala až do roku 1415, kdy ji zastavil pražský arcibiskup Konrád z Vechty Janu Puškovi z Kunštátu.

Po husitských válkách se majitelé panství střídali. Nejdéle jej drželi pánové z Cimburka a také Heralt z Kunštátu.  V roce 1503 dostává panství a s ním i Stříbrnice do držby Vilém z Pernštejna. Rod držel dominium až do roku 1597 kdy vymřel po meči. Pernštejnové se starali o rozvoj kraje a zachovalo se po nich mnoho listin. Například ta, která v roce nařizuje krčmářům ve Stříbrnicích odebírat pouze pivo z Kojetína a žádné jiné. Kdyby neposlechli, zaplatili by pokutu ve výši dvou českých kop a pivo by se jim zabavilo.

V roce 1600 se novými majiteli panství stávají hrabata Vejkart a Karel ze Salmu a Neuburgu. V té době byl u Stříbrnic rybník patřící měšťanům. Celá obec velmi utrpěla za vpádů švédských vojsk v době třicetileté války. V roce 1670 uvádí vizitace, že je obec z poloviny pustá.

Po smrti Vejkarta v roce 1612 pak drželi Salmové Kojetín až do roku 1720, kdy bylo město a panství odevzdáno dobrovolnou úmluvou zpět pražskému arcibiskupství. Arcibiskup Ferdinand hrabě z Kühnburka přeměnil Kojetínsko na své soukromé panství a to po něm jej dědili příslušníci spřízněných rodů. Posledním svrchovaným pánem nad Stříbrnicemi tak byl od roku 1825 Viktor kníže Metternich-Winneburg.

Poté už byla obec zařazena do kojetínského politického i soudního okresu. Místní lidé se živili zejména zemědělstvím. V dobových listinách zejména z 19. století je vysoce hodnocen zdejší chov hovězího dobytka a také koní. V pozdějších letech lidé docházeli do práce také do blízkých měst.

Stříbrnice byly odpradávna přifařeny do Vrchoslavic. Protože však Vrchoslavice leží v prostějovském okrese a Stříbrnice v okrese Přerov, byla obec v roce 2015 přifařena do sousedních Měrovic. V samotné obci je pouze malá kaplička u hřbitova. Už v 18. století se ve Stříbrnicích vyučovalo. Vlastní školu pak obec vystavěla v roce 1905 a provozovala ji až do roku 1978.

Na památky je obec poměrně chudá. Kromě kaple je zde pomník padlých a dva kamenné kříže. Pamětní deska na domě č.p. 30 pak připomíná, že právě odsud vedl velitel Československého armádního sboru generál Karel Klapálek poslední ofenzívu proti okupantům za druhé světové války, která skončila 8. května doručením rozkazu o kapitulací Německa.

Spustit audio