Supíkovice byly kdysi nazývány slezskou Carrarou

11. červen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Supíkovice pohledem z vyhlídky na úbočí kopce Křemenáč
0:00
/
0:00

Supíkovice patří mezi jesenické vesnice s výraznou kamenickou tradicí. Za tu vděčí zejména zdejšímu mramoru. Je to však i obec s krásným okolím, byť s výjimkou jeskyní Na Špičáku ne tak navštěvovaným jako v jiných částech pod Rychlebskými horami.

Přes obec vede také Svatojakubská cesta

Počátky Supíkovic sahají do doby kolonizace prvních obcí pod Jesenickými horami v polovině 13. století. První zmínka o vsi je obsažena v soupisu biskupských osad z roku 1284. Jméno obce se odvozuje od vlastního jména Šupík. Německé jméno Saubsdorf pak prý vzniklo poněmčením původního slovanského pojmenování obce.

V počátcích existence obce se jednalo o malou osadu s pouhými sedmi lány zemědělské půdy. Jeden lán, tedy nejvíce v obci patřil zdejšímu šoltýsovi, který navíc vlastnil krčmu a mlýn. Nejstarším známým biskupským manem držícím vesnici byl v roce 1353 jakýsi Mikuláš Czambor.

Supíkovice jsou i dnes průmyslovou obcí

Drobní držitelé vsi se střídali, obec však byla součástí biskupských držav. Pozoruhodné jsou indicie, že v Supíkovicích měla v dávných dobách stát vodní tvrz podobná té, která dodnes stojí v Jeseníku. Bohužel nějaké podklady týkající se její podoby a velikosti chybí. Víme jen, že stála nedaleko kostela a byly kolem ní hospodářské budovy, zejména ovčín.

Italský prospektor Antonius Walle pak v roce 1430 uvádí, že zdejší vrch Špičák je plný zlata a stříbra. Uvádí to v souvislosti s popisem zdejších jeskyní, které mylně považoval za důlní chodby.

Někdejší budova kamenické školy

V roce 1580 odkoupil vratislavský biskup zpět celou obec. V té době zde byly dva hospodářské dvorce. Horní dvůr byl následně zrušen a pozemky byly rozparcelovány pro nové usedlíky. Za třicetileté války nejenže utrpěla obec, ale i zdejší tvrz. V 18. století prý ještě sloužila jako vězení pro provinilé kněze z biskupství, v roce 1790 však už byla v rozvalinách. Na jejím místě nedaleko kostela prý vznikla osada Geislersfeld

To už spravoval vesnici biskupský hejtman z Jeseníku. Na konci 18. století byl rozparcelován i druhý dvorec a počet obyvatel se významně zvýšil. Na druhou stranu po rozdělení Slezska po roce 1742 zůstala třetina rozlohy v Prusku. V 18. a 19. století se začíná rozvíjet zdejší vápenictví a kamenický průmysl zmiňované však už dříve. Kromě toho obyvatele živí i pěstování lnu a přadláctví. To už zde žilo téměř 1000 obyvatel.

Další budova kamenické školy

Koncem 19. století se obci říkalo slezská Carrara, podle těžby a zpracování kvalitního mramoru. Tu odstartovala firma Hillebrand a spol už v roce 1848. Na konci století zde bylo 31 firem přímo spojených s těžbou nebo zpracováním kamene. I proto zde byla v roce 1885 založena proslulá kamenická škola.

Kamenický průmysl zde existoval do konce války, kdy byly zdejší lomy a firmy opuštěny a původní, vesměs němečtí obyvatelé museli do odsunu. Vždyť v roce 1930 zde žilo jen 24 Čechů. Naopak po válce zde přece jen pár německých obyvatel zůstalo jako odborníci na kameničinu. Lomy a firmy převzali národní správci a později stát. Těžba mramoru však v Supíkovicích pokračuje i v současnosti. Naopak zcela zaniklo zpracování mramoru na vápno. Jako památka zde zůstala válcová pec z roku 1856 v lomu u Horního dvora.

Kostel sv. Hedviky

Už od 16. století byl v obci kostel, jmenovaný v listinách však až k roku 1651. Byl zasvěcen Panně Marii, později sv. Hedvice. Kostel byl několikrát upravován, jeho podoba však byla změněna jen částečně. V roce 1822 byla obec vyfařena z Velkých Kunětic a byla zde zřízena lokálie. Kromě kostela zde byla od počátku 19. století i poutní kaple na Nízké hoře nad obcí.

Už od roku 1689 se v obci vyučovalo a škola zde existuje dodnes. Kromě drobných sakrálních památek zde najdeme dodnes budovy někdejší kamenické školy i s prvky vytvořenými zdejšími žáky. V lese u hájovny stojí romantická kamenná lavice sv. Huberta. Na úbočí vrchu Křemenáč najdeme vyhlídkovou plošinu a hvězdami internetu jsou zdejší čápi Boženka a Arnošt, které díky webkameře sleduje celý svět.

autor: kbz
Spustit audio