Úterý: Nejlepší rada do života

Možná i vy jste přibližně po třicátém roce svého života najednou vyrostli z přesvědčení, že každá rada je útok na naši suverenitu a zpochybnění naší inteligence. Možná i vy jste časem dozráli do věku, kdy konečně začneme těžit z dobrých rad svých rodičů, prarodičů, přátel a začneme si jejich mouder a zkušeností vážit.

Proč časem? Protože postup setkání s dobrou radou je většinou stejný. Nejdřív přijde popření. Proč bych, proboha, já měla nosit teplé košilky kvůli ledvinám, když mě nic nebolí?! Člověk má zkrátka pocit, že on je nad věcí a staří a zkušení mu chtějí jen zakazovat. Košilky jsou jasný výmysl, já přece vydržím všechno.

Druhý krok je sbírání zkušeností. Přijde první seznámení se zánětem močových cest nebo pískem v ledvinách a zatraceně rychle si vzpomenete na babičku podávající vám košilku. Ve třetí etapě začneme sami šířit svou pravdu. Tlumočit rady, nad kterými jsme se dříve ošklíbali, ale které vám život ověřil a potvrdil víc než kulaté razítko od notáře.