V Býškovicích zasvětili kapli patronce uhořelé dívenky

20. duben 2022

Býškovice jsou nedílnou součástí oblasti Záhoří. Leží na kopci přesně v půli cesty mezi Hranicemi a Bystřicí pod Hostýnem, která se nachází v mělkém údolíčku Býškovického potoka, který napájí nad vesnicí dva menší rybníky, z nichž zejména Vrbčák je rájem rybářů.

Malý pohled na historické mapy prozradí, že původní osada měla téměř pravidelný obdélníkový tvar. Vnější domy obdélníku tvořily jakousi obrannou zeď a úzké průchody do vnitřního prostoru obce se daly zahradit. Nová zástavba vesnice však už tento pozoruhodný tvar obce narušila.

Stejně tak možná někde v minulosti zmizelo původní jméno obce Výškovice, které se objevuje ve 14. století a později ze zápisů mizí. Druhá varianta sice říká, že zakladatelem obce byl jakýsi Býšek, ale stejně tak klidně to mohl být třeba Výšek.

Bývalá škola, dnes muzeum

Kdy přišel do této oblasti první prapředek dnešních obyvatel obce, není jisté, protože archeologické nálezy zde potvrzují pravěké osídlení včetně osady, která stávala patrně na místě dnešní vesnice. Ale i historická zmínka o vsi je docela letitá. V roce 1131 ji vytvořil písař olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka a potvrzuje v ní, že vesnice Býškovice je tehdy majetkem olomouckého chrámu sv. Václava.

O to pozoruhodnější je, že na počátku 15. století hospodařil v obci jakýsi vladyka Aleš Kabát, který připojil svou pečeť ke stížnému listu adresovanému kostnickému koncilu žádající propuštění mistra Jana Husa.

Panna Marie v Býškovicích

Později se Býškovice dostávají do svazku helfštýnského panství a spolu s ním později připadají k lipenskému dominiu. Jeho součástí zůstaly až do roku 1848.

Místní zemědělce doplňovali drobní řemeslníci, žádný podstatnější průmysl se v obci nevyvinul. Zdejší hospodáři však patřili ke špičce co do šlechtění hovězího dobytka a zdejší Spolek pro zvelebení dobytka založený v roce 1928 byl vzorem pro široké okolí.

Hospodáři však dbali i na vzdělání svých ratolestí a už od roku 1807 se ve vesnici vyučovalo. V roce 1831 pak byla postavena i nová školní budova. Ta vyhovovala až do roku 1883, kdy byla postavena další školní budova – ta současná.

Hasičská zbrojnice

Býškovičtí obyvatelé byli lidé zbožní, o čemž svědčí dochované sakrální památky. Patří k nim socha sv. Jana Nepomuckého či socha Panny Marie s Ježíšem a také několik křížů. Nejvýznamnější památkou vesnice je však zdejší kaple sv. Anny vybudovaná na místě staré dřevěné kaple postavené snad kolem roku 1700. K této dřevěné kapli se váže legenda, že na jejím místě stával do roku 1700 malý domek, ve kterém toho roku vypukl požár. V domě uhořelo děvčátko, malá Anička. Na její památku pak sousedé vystavěli starou kapli a zasvětili jí sv. Anně.

V roce 1854 starou kapli nahradili dnešní zděnou kaplí se stejným zasvěcením. Ze staré kaple na ni přenesli původní zvon a také sošku sv. Floriana, která patři mezi hodnotné rustikální plastiky. Tu však bohužel nějaký nenechavec odcizil a tak ji nahradila sochy sv. Anny.

Další památkou vesnice je na dolním konci obce v roce 1927 odhalený pomník padlým v první světové válce. Pamětní deska z roku 1946 na bývalé škole připomíná legionáře, plukovníka Bohuslava Závadu, který se ve škole narodil v roce 1890. Přímo v bývalé škole pak malé muzeum nabídne z historie obce mnohem více.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.