V centru Pelhřimova uvidíte vedle sebe osm různých stavebních slohů

16. srpen 2016
Česko – země neznámá

Náměstí T. G. Masaryka v Pelhřimově a jeho blízké okolí by mohlo sloužit jako učebnice stavebních slohů. Jednotlivé domy zdobí prvky gotiky, renesance, baroka, ale i secese a kubismu. Zdejší Naučná stezka po stavebních slozích popisuje celkem osm historických období.

„Město Pelhřimov má úžasně zachované náměstí. Je to s podivem, protože třikrát do základů vyhořelo,“ říká historička Muzea Vysočiny v Pelhřimově Miroslava Kvášová. Paradoxně právě požáry stojí za tím, že v centru města stojí vedle sebe domy gotické, renesanční i kubistické. Naučná stezka zahrnuje celkem 43 objektů, z nichž 26 představuje honosné měšťanské domy v historickém centru a kostel, takzvaný vnější okruh vás vede děkanskou zahradou a předměstím.

Nejstarší pozůstatky pelhřimovské architektury jsou gotické. „Bohužel z té gotiky jsou to jen jednotlivé prvky. Třeba v domě číslo čtrnáct je zachovaný gotický portál, v Pelhřimově jediný,“ říká Miroslava Kvášová a ukazuje na bílý dům s freskami.

Přímo na náměstí T. G. Masaryka je takových perel víc. Například dům číslo sedmnáct, zvaný Purkrabský. „Bydleli v něm služebníci a úředníci paní Evy Říčanské z Říčan,“ vysvětluje historička. Dům se sgrafity opravili pracovníci Chrámového družstva, v podstatě předchůdci dnešních památkářů. V domě je zachovaná dřevěná podlaha.

Renesance

Vedle renesančního Purkrabského domu stojí pozdně barokní stavba, dům číslo osmnáct. Ten zachránila firma, která v něm podniká. Opravený je i barokní štít s obrazem Svatého Floriána, který namaloval místní restaurátor Jaroslav Benda. Florián na něm hasí věž pelhřimovského kostela Sv. Bartoloměje. Na náměstí najdeme také rokokový dům a dokonce i secesní a kubistický. „Upozornila bych na dům číslo třináct, takzvaný Fárův dům, na kterém je dodnes zachovaná geniální přestavba v kubistickém stylu od architekta Pavla Jonáka,“ dodává Miroslava Kvášová.

Kolem historických domů vás může provést průvodce

Procházka po naučné stezce zabere nejméně hodinu a půl. Ještě více času je třeba si vyhradit, pokud požádáte o průvodce. Do některých domů není možné se dostat, krása stylů je ale dobře vidět i zvenku. V mnoha budovách jsou ale dnes obchody, takže nahlédnout můžete. Například dům číslo osmdesát tři v Růžové ulici má v přízemí galerii. „Tohle je dům, který je naprostým unikátem. Jsou tady čtyři černé funkční kuchyně, gotické malby a gotické omítky, v patře byl objeven dokonce srub,“ popisuje historička.

Žlutý dům s kubistickými prvky do náměstí krásně zapadá

Každý dům má svou historii, některé jsou opředené zajímavými příběhy. A nemusí jít ani o ty nejstarší stavby. Ve druhé polovině 19. století vyrostla v Růžové ulici první pelhřimovská výšková budova. Šlo o gymnázium, dnes Střední průmyslovou školu. „Stavitelé zapomněli na celkem podstatnou věc, nevyprojektovali tam toalety. Město pak muselo přikoupit kousek parkánu, aby mohli dostavět tuhle důležitou záležitost,“ směje se Miroslava Kvášová.

Více informací včetně popisu naučné stezky, fotografií a mapy najdete na www.pelhrimovsko.cz.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.