V Lechovicích na Mohelnicku stávala dokonce tvrz
Název osady Lechovice si mnozí lidé pletou s vesnicí ležící ve vinařském kraji jižní Moravy. Lechovice na Mohelnicku jsou však sice malou, avšak velmi zajímavou lokalitou osídlenou snad již ve starověku.
Prapočátek osídlení na dnešním katastru Lechovic na Mohelnicku sahá skutečně až do doby cca 1000 let před naším letopočtem. Tehdy osídlil oblast Mohelnicka tzv. lid lužické kultury. Tito obyvatelé našich zemí starší doby železné jsou pro nás docela tajemní. Nevíme, odkud pocházeli, ani kam zmizeli. Dávnější pokusy o určení jejich původu byly motivovány spíše politicky a tak se dnes uvádí, že se jednalo o indoevropany.
Právě tito lidé vybudovali na protáhlém návrší nad řekou Třebůvkou poměrně velké hradiště, které dodnes nese jméno Obersko. Stará pověst totiž říká, že zdejší hradiště bylo osídleno obry, kteří odsud spravovali celý okolní kraj. Tato legenda je někdy spojována s Kelty, kteří byli na svou dobu poměrně vysocí a kteří mohli nahradit původní lužické obyvatele Oberska.
Hradiště nicméně později zaniklo a upadlo v zapomnění. Dnes se sem můžete vydat z centra Lechovic. Bohužel sem často chodí i detektoráři takže je tato cenná archeologická lokalita zčásti poničená. K Lechovicím kdysi náležela také osada Markrabka položená přímo v údolí u řeky.
Tím se dostáváme do historie samotných Lechovic. Jméno by napovídalo, že jejich zakladatelem mohl být nějaký Lech, což je v tomto případě vlastní jméno, nikoliv označení slovanského vojvody. Počátky obce sahají před rok 1490, kdy se obec uvádí jako součást panství Líšnice. O čtyři roky je však ves uváděna jako pustá. Na místě však stále existoval hospodářský dvůr, jehož majiteli se stávají zemané Drahanovští z Pěnčína. Ti vlastnili zdejší dvůr až do konce třicetileté války. V roce 1613 je zde dokonce vedle dvorce uváděna i tvrz, kterou v té době obýval rytíř Vilém Švábenský ze Švábenic se svou chotí Annou Drahanovskou z Pěnčína. V té době byla dosídlena i obec, která byla v té době mimochodem větší než sousední Pavlov. Byl zde kromě dvorce také pivovar a lihovar.
Po roce 1654 se majitelé Lechovic postupně střídali, ale stále častěji se dostávala obec, jejíž velká část za války opět zpustla i s v roce 1690 obnovenou tvrzí, do majetku rytířů z Bukůvky. Ti následně prodali dvorec kartuziánskému klášteru se sídlem v Doubravici. Po jeho zrušení byl zdejší dvůr rozparcelován a obec byla opět dosídlena. V roce 1793 zde už ve 28 domech žilo 159 obyvatel. V té době je také ve vesnici uváděn „stará zámek“ patrně tedy pozůstatek někdejší tvrze.
Obyvatelé Lechovic byli patrně původně Češi, teprve v následných staletích došlo j jejich poněmčení, takže kolem roku 1850 se zde téměř polovina obyvatel hlásila k německé národnosti. V roce 1930 naopak počet Čechů výrazně převyšoval německou menšinu.
Součástí Lechovic byl odpradávna také zdejší rybník. Domy v obci byly postaveny kolem rybniční návsi a tak je tomu dodnes. V centru obce najdeme také místní kapli s křížem a vedle ní budovy, které kdysi patřily ke zdejšímu dvoru. Pozoruhodným místem je ovšem i kopec Rodlen, který se nachází západně od vesnice, kde se nachází rozsáhlá mravenčí kolonie čítající několik desítek mravenišť.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.