V Mladějovicích najdeme prastarý kostel, lípu i tajemnou křížovou cestu
Mladějovice leží v rovině Hornomoravského úvalu. Centrum vesnice však tvoří mírné návrší, které pokračuje svým temenem nad obec. Právě zde najdeme nejstarší část obce a také pozoruhodnou křížovou cestu.
Osídlení zdejšího kraje sahá až hluboko do pravěku. Nálezy z neolitu, doby bronzové i železné potvrzují osídlení zdejší krajiny dávno před historickou etapou. I nejstarší zmínka o obci pochází z dob poměrně vzdálených. Už v roce 1131 je totiž osada Mladějovice zmíněna jako majetek kapituly sv. Václava v Olomouci.
V roce 1295 jsou Mladějovice spolu s okolními osadami jako léno vloženy jakémusi Brunovi. Manové, kteří mladějovické léno spravovali, se po obci i psávali. Tak se v roce 1380 objevuje Jindřich z Mladějovic.
Později se leníky stávali i příslušníci slavných rodů, např. pánů z Kravař a dalších. Od roku 1407 je obec součástí šternberského panství. V roce 1515 je ve vesnici uváděna i zákupní rychta, která však později zanikla. V roce 1771 ji vrchnost znovu obnovuje.
Pamětníkem nejstarších dob zdejší obce je patrně i část základů zdejšího kostela sv. Máří Magdalény. Samotný chrám je mnohem mladší, byl vysvěcen až v roce 1792, kdy starý kostel prošel nákladnou barokní přestavbou.
Počátky kostela v Mladějovicích sahají až ke kořenům obce. Je totiž zmíněn i v první listině, která se o obci zachovala. Více o něm však nevíme, neznáme ani jeho zasvěcení. Hranolovitá věž byla přistavěna až později a zahrnuta do areálu starého kostela.
Až do třicetileté války zde sídlil také farář. Za zmatků a bojů však fara zanikla. V roce 1684 však byla při zdejším kostele zřízena alespoň administratura šternberské farnosti. Samotná farnost byla obnovena až v roce 1804.
Novější dějiny vesnice jsou provázeny i tragickými událostmi. Obec několikrát vyhořela. Na začátku 18. století zde řádil mor, později zase cholera. Přesto se vesnice i nadále rozvíjela. Jen obyvatelé postupně začali mluvit německy. Až zde nakonec k roku 1910 zůstalo jen 8 Čechů.
V roce 1871 projel obcí první vlak a od roku 1885 zde byla zřízena i zastávka. To už obec měla vlastní školu, která navazovala na tradici vyučování při zdejší faře. Česká škola byla v obci otevřena v roce 1922 a od roku 1928 byla postavena nová školní budova.
Mladějovice jsou velmi bohaté na zajímavé památky. Hned vedle kostela najdeme jeden z unikátů obce, lípu, která pravděpodobně patří k nejstarším v olomouckém kraji. Lípa velkolistá červenavá má podle posledních měření obvod kmene přes devět metrů a výšku koruny kolem 20 metrů. Skutečné stáří stromu není známo. Podle dobové německé pohlednice by strom měl být starý tisíc let, ale odborníci spíše odhadují maximální věk stromu na dobu kolem 700 let. Místní pověst o ní říká, že ve stínu její koruny odpočíval roku 1430 Prokop Holý, když procházel krajem se svým vojskem
Pozoruhodná je dutina, kterou zub času ve kmeni lípy za léta vyhlodal. Zápis z místní kroniky popisuje, že se do ní vlezlo v roce 1922 třináct žáků místní školy i s učitelem. V roce 1940 byla v dutině vysazena malá lípa, jejíž konec však předznamenal večírek ruských strážných, kteří tudy vedli zajatce v roce 1945.
Na návrší nad obcí se při staré úvozové cestě vypíná soubor sněhobíle natřených kapliček s obrazy křížové cesty. Jejich historie je však záhadou. Doposud nikdo neví, kdo a z jakého důvodu kaple postavil. O jejich údržbu se po léta starali představitelé nejvýznamnějších selských rodů obce. Pozoruhodné je, že kaple patřila ke gruntu a po odsunu zdejších německých starousedlíků mnohdy bez diskuzí přejali starost o kaple i noví osadníci. Vrchol, na kterém se křížová cesta nachází, patří k ojedinělým návrším vypínajícím se do výšky cca 270 metrů nad okolní rovinu Hornomoravského úvalu. I díky tomu je odsud nádherný výhled. Kromě hradby Nízkého Jeseníku na sever od obce je zde k vidění hned několik panoramat měst Olomoucka. Kromě nejbližšího Šternberka tak lze zahlédnout i věže Uničova, Litovle a obce v okolí. Vidět je rozsáhlý pás lesa Litovelského Pomoraví a nechybí ani výhled na vzdálené panorama Olomouce s dominantní siluetou chrámu na Svatém Kopečku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
