V Tršicích sídlí úřad na zámku. Nechybí tam muzeum ani hladomorna s kostlivcem

Průčelí budovy obecního úřadu v Tršicích vypadá majestátně už na první pohled
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Průčelí budovy obecního úřadu v Tršicích vypadá majestátně už na první pohled
0:00
/
0:00

Přirozeným centrem pahorkatiny mezi Olomoucí, Přerovem a Lipníkem nad Bečvou je bezesporu městečko Tršice. Nad centrem se pak vypíná ostroh, na němž stojí budova obecního úřadu. Místní jí sice říkají zámek, ve skutečnosti ale připomíná malý hrad nebo tvrz, který se hrdě tyčí nad obcí a přilehlým rybníkem.

Nejstarší dochovaná písemná zpráva o existenci Tršic je z roku 1282. Na listině kláštera Hradiště u Olomouce z toho roku je mezi jinými uveden jako svědek Oneš z Tršic, který byl možná stavitelem tvrze. První zmínka o ní pochází až z roku 1377, kdy už ale tvrz prokazatelně stála. Z tohoto období se zachoval gotický portál vstupu do zadní části tvrze a také šachta, snad hladomorna v podzemí zámku, kde má dnes domovské právo místní kostlivec.

V 15. století za vlády Kokorských z Kokor byla tvrz přestavěna a začala být v listinách nazývaná hradem. A o necelých sto let později, v roce 1514 je tršické vrchnostenské sídlo v listinách uváděno jako zámek. Teprve v roce 1532 sjednotila oba jižní paláce původní tvrze v jediné křídlo rozsáhlá renesanční přestavba zámku.

Tršice a jejich hrad či zámek byly sídlem světské vrchnosti, která se střídala. Poměrně krátce na počátku 16. století vlastnil obec olomoucký písař a člen panských komisí Jiří Žabka z Limberka.

Tento vladyka, původem z Litvy, měl své hlavní sídlo v Dolních Kounicích na Brněnsku, nicméně právě na Žabkovu žádost povýšil v roce 1526 král Ludvík ves Tršice na městečko, čímž se obec stala až do současnosti střediskem panství i centrem obchodu a služeb. Ve znaku městečka byl od té doby štít modré barvy rozdělený v půli vodorovně dvěma břevny, v horní polovině se žlutým vyobrazením polovice orla, v dolní s vyobrazením žabky s hlavou obrácenou vlevo.

V muzeu jsou k vidění i místní hanácké kroje

Panství v církevních rukou

Světští majitelé sídlili na tvrzi až do roku 1581, kdy panství přešlo pod vrchnost církevní. Na konci 60. let 16. století získalo zdejší statek olomoucké arcibiskupství a později kapitula. Církevní instituce sídlily v zámku i po zrušení vrchnostenské správy. Zámek využívali církevní hodnostáři k letnímu pobytu až do roku 1918. Posledním obyvatelem byl Ignác Tomáš Grimmenstein, bratr olomouckého kanovníka Vincence Grimmensteina, který zemřel v roce 1919.

V církevních rukou zůstal zámek i po roce 1922, kdy zde olomoucká charita pečovala o těžce postižené děti. Ústav vedly řádové sestry sv. Norberta ze Svatého Kopečka až do roku 1946, kdy se odstěhovaly do Nezamyslic.

Zámek byl zkonfiskován a v roce 1948 přidělen MNV v Tršicích a obec jej spravuje dodnes. Stále je to majestátní stavba, která nezapře své gotické počátky. Navíc zve k návštěvě. Třeba vesnického muzea, které přibližuje zemědělskou tradici. Ve třech místnostech v přízemí zámku je nainstalována expozice dobového nábytku a oblečení, obsahující rovněž množství dokumentů, fotografií a shrnující novodobou historii zdejšího chmelařství a zemědělství s řadou unikátních hospodářských předmětů.

V tršické tvrzi mají i hladomorku, kterou obývá kostlivec

O vybudování muzea se značně zasloužili obyvatelé Tršic, kteří mu věnovali velkou část sbírkových předmětů. Muzeum je přístupné po telefonické domluvě a rozhodně stojí za návštěvu.