Ve Služíně našli bronzový poklad z dávných časů. Místní kapli zachytil na své malbě i Josef Mánes

22. březen 2018

Lepší polohu než malá osada Služín mám jen málo obcí u nás. Od severu ji chrání masiv Velkého Kosíře, před západními větry pak Zábřežská vrchovina a jižní slunce sem svítí po celý den. Však je také Služín osídlený už odedávna, což potvrzují archeologové i dějepisci.

Archeologové v okolí Služína objevili více nálezů prozrazujících stáří zdejšího osídlení, asi největší pozornost však vzbudil objev bronzového pokladu, který byl odkryt v někdejší zemědělské zásobní jámě. V keramické nádobě byl uložen jedinečný soubor bronzových nástrojů pocházejících pravděpodobně z období osídlení zdejšího kraje lidmi tzv. lužické kultury. Odborníci se domnívají, že nešlo o poklad zahrabaný například v obavách před drancováním, ale spíše o oběť, zanechanou zde při nějakém složitějším náboženském obřadu.

Služínská náves

Osídlení tohoto kraje bylo pravděpodobně poměrně kontinuální, a tak už v 11. a 12. století zde existovaly obce, které spadaly pod vliv olomouckých údělných knížat. V roce 1131 je Služín poprvé uveden v soupisu vesnic, které přináležely k olomoucké kapitule. Církevní vrchnost obec vlastnila i na počátku 14. století, kdy je Služín součástí majetku ženského kláštera sv. Kláry v Olomouci.

Kaple svatého Martina

Teprve v polovině 14. století připadá polovina obce do majetku vladyků z nedalekých Čech pod Kosířem. Druhá půlka obce připadla později rodu pánů z Kravař a později patřila obec částečně ke statkům ve Vícově i v Tištíně. V roce 1596 je už Služín jako celek zmiňován coby součást panství v Čechách pod Kosířem, kde pak obec zůstala až do konce patrimoniální správy.  Obec výrazně postihla třicetiletá válka, kdy se kolem potloukaly švédské soldatesky, které bez váhání loupily vše, co jim pod ruku přišlo.

Staré sady tu zarůstají lesem

V 17. století byla osada přifařena do Kostelce na Hané, ale už na konci téhož století patřila do Čech pod Kosířem, kam přináleží dodnes. Obec samotná nyní spadá pod správu nedalekých Stařechovic.

Na návsi ve Služíně je dnes menší kaple zasvěcená sv. Martinu. Byla postavena na počátku 20. století. Menší, zato mnohem starší kaplička stojí nedaleko obce, u cesty do Čech pod Kosířem. Je zasvěcena Panně Marii a postavena byla už v roce 1796. V roce 1856 byla přestavěna do současné podoby. Zajímavé je, že tato nenápadná stavba u silnice vstoupila i do umění. Původní stavba je totiž zachycena na akvarelu Josefa Mánesa s názvem Dětské procesí u Služína. Kromě kaplí pak v obci najdeme ještě pomník padlých a také kříž z roku 1796.

Kříž z 18. století se stal součástí nového domu

Okolí Služína je intenzivně zemědělsky využíváno. Přesto najdeme na katastru obce pozoruhodnou přírodní lokalitu. V údolí Stříbrného potoka, na jih od Čech pod Kosířem, zanechal člověk svému osudu staré sady, které postupně zarůstají lesem. Přírodní památka Brus, která je chráněná zákonem, střeží zejména vzácné zarostlé svahy pokryté teplomilnými rostlinami. Kromě nich se zde může člověk potkat se vzácnými druhy hmyzu a zejména motýlů a také s několika divokými druhy růží. Lokalita je zajímavá i z geologického hlediska, neboť zde jsou obnaženy usazené horniny, které tvoří podloží tohoto kraje.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.