Václav Jemelka prošel snad všemi fotbalovými posty, až nakonec zakotvil na stoperu. A daří se mu

Václava Jemelku přivedl k fotbalu starší bratr. „V Uničově jsem zkusil i chytat, ale víc mě bavilo hrát tvořivého ofenzivního záložníka,“ vzpomíná na své začátky třiadvacetiletý fotbalista.

V Sigmě ho zkoušeli na křídle a hrál i krajního obránce. „Jednou se ale stalo, že chyběl stoper. Zkusil jsem to a zalíbilo se mi to,“ usmívá se Václav.

Nikdy neprošel žádným reprezentačním výběrem, až loni dostal pozvánku do mužské reprezentace. „Byl jsem jak Alenka v říši divů mezi těmi jmény, která jsem obdivoval,“ přiznává.