Ve městě můžou mít včely lepší podmínky než na venkově, tvrdí Jan Sušeň z Českého svazu včelařů
Venkov a jeho okolní krajina se hodně změnily. „Nemáme takový přínos v pylu a nektaru, jako dříve, pro včely je to prostě horší. Město může nabídnout větší pestrost,“ vysvětluje Jan Sušeň, předseda základní organizace Šumvald Českého svazu včelařů.
Začínající včelaři by se měli dobře připravit, přečíst si dostupnou literaturu a potkat se se zkušeným včelařem. „Hodně se tomu teď věnují ženy. Jedné jsem nedávno daroval oddělek a už druhým rokem úspěšně včelaří,“ říká Jan Sušeň.
Pořídit si musí nejen úly, ale i nejrůznější pomůcky, např. kuřák, rozpěrák a také speciální oblečení s kloboukem a rukavicemi. Ideální je začínat se třemi včelstvy. „Roli samozřejmě hraje prostředí, do kterého je postavíme. Jestli je tam v okolí pole, les, nebo obytná zóna. Podle toho se nám pak můžou rozrůstat,“ doplňuje šumvaldský včelař.
Všechny hosty a rozhovory z pořadu Dobrá rada najdete i na webu Českého rozhlasu Olomouc nebo v podcastové aplikaci Můj Rozhlas.
Poslechněte si ze záznamu celé povídání s Janem Sušněm v Dobré radě Českého rozhlasu Olomouc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
