Ve Vysokých Žibřidovicích čeká krásná příroda i překvapivě cenné památky

Nejstarší dějiny Vysokých Žibřidovic jsou málo známé. Poprvé se obec objevuje v listině vydané na hradě Kolštejně 3. května roku 1325. Tehdejší držitel hradu Jan Wüstehube v ní věnuje Staré Město s 10 okolními dědinami cisterciáckému klášteru v dnešním Kamienci Ząbkowickem ve Slezsku. Mezi nimi je zmiňována i osada Syfirdesdorph, tedy ves Siegfriedova, česky Žibřidovice. K odlišení od nedalekých Pustých Žibřidovic dostala později přízvisko Vysoké Žibřidovice.

Z dochovaných zpráv víme, že obec v majetku cisterciáků dlouho nepobyla a později se opět objevuje jako součást panství se sídlem v Branné.

Zdá se, že i Vysoké Žibřidovice částečně zpustly za husitských válek a byly následně opět dosídleny z popudu kolštejnské vrchnosti. V čele obce stál rychtář. V roce 1503 to byl jakýsi Martin Lachnit, jemuž udělili bratři Jan a Bohuš ze Zvole a na Kolštejně právo užívat svobodou rychtu se dvěma lány pole, nalévat na rychtě nápoje místním i pocestným, vlastnit mlýn s jedním složením a další privilegia. 

Obec se postupně rozrůstala. V roce 1677 zde už žilo 35 selských rodin. Do roku 1834 se počet obyvatel zvýšil na 510 žijících v 80 domech. Nejvíce lidí zde žilo v roce 1880, kdy sčítání uvádí dokonce 624 německy mluvících obyvatel. Pak už počet obyvatel klesal. Nejvíce však obec postihlo vysídlení původního německého obyvatelstva, kdy se počet usedlíků snížil po dosídlení na polovinu a i nadále klesal.

K obci patřila také osada Cibulka, která stávala severozápadně od vesnice a kde bylo kdysi dvanáct domů. Dnes už po ní zůstaly jen památné lípy a hájovna na Bystřinách, která kdysi byla součástí osady. Součástí Vysokých Žibřidovic byla farní škola zmíněná už k roku 1735. Ta postupně přešla v německou dvojtřídní školu. Dole u Prudkého potoka stával mlýn a také pila. Obyvatelé obce se kromě zemědělství a práce v lesích živili také přadláctvím a domácí tkalcovskou produkcí.

Už v 16. století byla v obci fara a kostel. Po zániku fary za třicetileté války byly Vysoké Žibřidovice přifařeny do Starého Města, později dokonce do Branné a pak až do roku 1735 opět do Starého Města. Následně zde byl ustaven kaplan a od roku 1784 byla obnovena i samostatná farnost u kostela sv. Linharta. Ten byl vybudován na místě staršího kostela v letech 1714 až 1721.

Součástí kostela byla cenná sochařská výzdoba oltáře od významného barokního sochaře Severina Tischlera z první poloviny 18. století. Velmi vzácná je i gotická socha sv. Linharta, která pochází patrně z původního kostela a je datována už do 15. století.

V obci najdeme ještě několik dalších drobných památek. Asi nejpozoruhodnější je však socha Krista na Olivetské hoře na horském hřebeni nad vesnicí. Socha z kladského pískovce je ikonograficky ojedinělá i v rámci širšího kraje. Její autor je neznámý, nicméně datována je do roku 1780, což potvrzuje nápis na zadní straně podstavce. Tam je též uvedeno jméno donátora sochy, kterým byl Carl Schubert, děd slavného hudebního skladatele Franze Schuberta. Pocházel ze sousední obce Vysoká a je pohřben na hřbitově u kostela sv. Linharta.

Okolí Vysokých Žibřidovic je malebné a naštěstí ještě nepříliš poznamenané masovou turistikou. Ocení jej tak milovníci turistiky, toulání zádumčivou krajinou a třeba i výletů v sedle kola.