Vědci olomoucké Univerzity Palackého vyvíjí nové materiály proti virovým a bakteriálním nemocem
![](https://olomouc.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_16x9_tablet/public/images/4b11ef2a3acb013796e8fa2a27e42fcf.jpg?itok=7808eyMo)
Vědci olomoucké Univerzity Palackého vyvíjí nové materiály proti virovým a bakteriálním nemocem
Vědci výzkumného centra CATRIN olomoucké univerzity Palackého vyvíjí nové nanomateriály proti bakteriálním a virovým nemocem. Zároveň se snaží najít levné a spolehlivé senzory na odhalení těchto chorob. Reagují tak na nedávnou pandemii covidu i na jednu z největších globálních hrozeb - antibiotickou rezistenci, která by podle vědců mohla za několik desítek let způsobit neúčinnost současných antibiotik.
„Zhruba za 50 let antibiotika už nebudou účinná a organismy ztratí schopnost být zničeny aktuálními antibiotiky. Musíme hledat nové materiály a zcela nové postupy, jakým způsobem proti mikroorganismům bojovat,“ upozorňuje fyzikální chemik Michal Otyepka.
Nové materiály a diagnostické senzory
Vědci se zaměřují na vývoj antimikrobiálních nanomateriálů, které najdou uplatnění nejen ve farmacii, ale i v kosmetickém, textilním a potravinářském průmyslu. Kromě toho chtějí zaplnit mezeru na trhu spolehlivých, rychlých a cenově dostupných biosenzorů pro detekci bakteriálních a virových infekcí.
Jedná se například o nové materiály s antimikrobiálními vlastnostmi, které se dají využít nejen ve farmaceutickém, ale i kosmetickém, textilním nebo potravinářském průmyslu. Výzkumníci se ale navíc pokusí zaplnit prázdné místo na trhu, kde chybí spolehlivé, rychlé a cenově dostupné biosenzory.
Jak nanomateriály fungují?
Vědci využívají simulace ke studiu interakce nových materiálů s bakteriemi. Markéta Paloncyová z výzkumného centra CATRIN ukazuje na monitoru barevně zobrazenou simulaci, která znázorňuje, jak grafenová kyselina působí na buněčnou membránu bakterie. Tento materiál je lidskému tělu netoxický, ale v kombinaci s bakteriemi je dokáže zničit.
Čtěte také
„Pandemie covidu ukázala nutnost rychlé diagnostiky i nových materiálů, které pomohou při prevenci i přímo v boji s bakteriálními a virovými chorobami,“ dodává Otyepka.
Součástí výzkumu je také vývoj nových materiálů na bázi nanočástic stříbra, grafenových derivátů a antibakteriálních peptidů. „Vyvíjíme materiály a kompozitní materiály, které budou mít antivirální a antibakteriální účinky. Používáme například antibakteriální peptidy získávané z kravského mléka, jako jsou laktoferin a laktofericin, nebo izolované z bakteriálních kmenů,“ vysvětluje hlavní řešitel projektu Petr Jakubec.
Spolupráce s průmyslem i lékaři
Na projektu, který je financován částkou 64 milionů korun a bude probíhat pět let, se kromě olomouckých vědců podílejí také farmaceutické firmy, další fakulty Univerzity Palackého a lékaři z Fakultní nemocnice Olomouc.
Spolupracují rovněž se dvěma regionálními chemickými firmami, aby nové technologie mohly být co nejrychleji uvedeny do praxe.
Chcete mít zprávy (nejen) z vašeho kraje pořád při ruce? Odebírejte Zprávy ČRo Olomouc ve svých podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify, Google Podcast nebo Apple iTunes.
Související
-
Vědci z Olomouce jsou v týmu evropských badatelů, kteří se snaží vyvinout novou generaci baterií
Bez lithiových baterií si už asi nedovedeme představit každodenní život. Jsou v autech či ve spotřební elektronicce. Na ukládání velkého množstství zelené energie ale...
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Evropa musí mít co nabídnout. Bez toho ji USA k jednání o příměří nepřizvou, říká Landovský
-
Rakousko chce v reakci na útok ve Villachu nastolit nulovou toleranci pro žadatele o azyl, uvádí Šustr
-
V Maďarsku sílí opozice, která slíbila porazit Orbána. V posledních průzkumech už Fidesz předstihla
-
ONLINE: Čtyři lidé zemřeli při ukrajinských útocích. Drony zasáhly Bělgorodskou oblast, říká gubernátor