Véska byla postavena na staré formanské cestě do Slezska
Obec Véska je dnes součástí nedalekých Dolan. Obec však byla po většinu času menší osadou položenou na svazích Nízkého Jeseníku nad rovinami Hornomoravského úvalu. Její průměrná nadmořská výška sice dosahuje jen asi 360 metrů, přesto je zejména horní část katastru považována už za oblast spíše horskou.
Počátky osídlení Vésky skutečně zasahují do období velké kolonizace hornatin kolem staré sídelní oblasti v Pomoraví. Možná byl důvod k osídlení právě zdejší krajiny také v existenci staré obchodní Jívovské cesty mířící právě přes Vésku z Olomouce do Opavy a Slezska.
První zmínka o obci se nachází v listině z roku 1375. Pozoruhodné je, že se jedná o obec, která byla osídlena pravděpodobně česky mluvícím obyvatelstvem, ale už před třicetiletou válkou se zde objevují německy znějící jména.
Ve 14. století byla obec patrně v držení menších zemanů. Tomu by napovídala další listina z roku 1397, která řeší spor mezi Václavem a Haškem z Vésky. Už v 15. století je majitelem obce olomoucká kapitula. V roce 1493 je už v obci uváděn svobodný fojt, tedy rychtář jménem Václav. Mimochodem, kromě hospodářství zde už tehdy provozoval i krčmu.
Obyvatelé obce se v nejstarších dobách živili zejména zemědělstvím, Zajímavé jsou dochované zprávy o rybolovu zdejších poddaných v řece Bystřici. Obec byla přifařena do Dolan a spravována právě rychtářem.
Třicetiletá válka vedla k otočení poměru česky a německy mluvících obyvatel obce. Patrně byly statky opuštěné po válečných útrapách dosídleny kolonisty ze Slezska a další německých zemí. V listinách se totiž o žádných pustých usedlostech po válce nemluví. V roce 1749 zde měl rychtář jeden lán pole, dále zde bylo 24 velkých zahradníků a čtyři malí zahradníci. Další sortou byly rodiny domkařů, kteří zčásti robotovali na vrchnostenské půdě.
Robota zde byla zrušena v roce 1785. O rok později byl rozparcelován zdejší vrchnostenský dvorec a na jeho polnostech vznikla osada Nové Sady. V té době už byla dole pod obcí v provozu císařská silnice a zdejší frekventovaná Jívovská cesta pomalu ztrácela na významu.
Po roce 1848 se Véska stala obcí v olomouckém politickém i soudním okrese. Až do roku 1919 byla samostatnou obcí, poté byla spojena s Dolany. V roce 1925 se však opět osamostatňuje. Už od roku 1919 zde existovala menšinová česká škola.
V roce 1938 se Véska stala pohraniční obcí. Přestože počet Čechů a Němců zde byl téměř vyrovnaný, obec připadla do říše a stala se hraniční osadou. To platilo až do osvobození v roce 1945. Po roce 1976 byla Véska opět spojena s Dolany.
Nová kaple byla dokončena v roce 1829
K nejvýznamnějším památkám Vésky patří zdejší kaple sv. Petra a Pavla. Podle některých pramenů stála na jejím místě už v roce 1708 původně kaplička Panny Marie Svatokopecké. Nová kaple byla dokončena v roce 1829. V místní části Nové Sady pak najdeme dřevěnou zvonici z počátku 20. století.
Před kaplí najdeme kříž z roku 1842. Další, o sto let mladší kříž, najdeme v polích nedaleko křižovatky silnic do Jívové a Bělkovic. Je jedinou památkou na někdejší a dnes už zrušený obecní hřbitov.
Kromě toho najdeme v obci další drobné sakrální památky. Dochovala se i někdejší budova rychty.
Okolí Vésky bylo poznamenáno vybudováním velkého golfového hřiště a souvisejících staveb. Přesto i tak zde v kraji břidlice a dalekých výhledů najdeme zajímavá místa, která stojí za vidění a návštěvu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.