Vinary patří k nejstarším obcím v okolí Přerova
Osada Vinary je dnes součástí Přerova, přestože ji od samotného města odděluje nezastavěný pás, kudy vede železnice a nově i dálnice. Nachází se na svazích prvních kopců Tršické pahorkatiny, severně od centra Přerova.
Jak už název obce napovídá, jsou její dějiny spojeny s pěstováním vinné révy. Historikové tvrdí, že se jedná o obec poměrně starou, byť nikdy nepatřila mezi velká sídla. Patrně zde žili lidé už v dobách prehistorických. Vlastivěda moravská se zmiňuje o nálezu popelnicové nádoby na č.p. 20 při kopání sklepa. Nález se však nedochoval.
Nejprve na místě Vinar prý stály dva domky u potoka a starých rybníků. To mělo být už ve 12. století. Později se obec přece jen rozrostla. V roce 1282 se v listině pro hradištský klášter uvádí jakýsi Kuneš z Vinar. Zdá se, že zdejší obec mohla být ve 14. století rozdělena mezi více držitelů. Uvádí se, že majitelem části pozemků byl jakýsi Bareš ze Žeravic. Ten zde prodává v roce 1368 Rusovi z Kokor dvůr a 3 lány polí. Následně se mezi majiteli objevují příslušníci rodu Baďurů s přídomkem z Vinar.
Za panování Karla IV. věnoval tento vinarský dvorec a některé okolní vesnice pražské kapitule. Už v roce 1412 se však zdejší majetky opět uvádějí v držbě drobných zemanů, kteří se střídali po celé následující století.
V roce 1509 Dobeš z Vinar prodává zdejší dvorec obci přerovské a také Vilému a jeho synu Janovi z Pernštejna. V následujících letech se však opět majitelé obce a dvora střídali. Z poloviny 16. století víme, že v obci bylo 27 statků a dvě pusté usedlosti. Zajímavé je, že v té době se u Vinar mluví také o zaniklé vsi jménem Sedlec. Po Bílé Hoře byla část zdejšího majetku konfiskována, ale i pak po prodeji dalším majitelům nikdy nepatřila jedné vrchnosti dost dlouho. To platilo až do roku 1663, kdy se Vinary staly statkem patřícím jezuitské koleji v Olomouci. Po zrušení řádu Tovaryšstva Ježíšova v roce 1773, připadly Vinary studijnímu fondu. Ten rozprodal v roce 1786 pozemky zdejšího dvorce mezi 12 nových usedlíků. Tak vznikla místní část Nové Vinary.
Zbytek panství v roce 1824 prodal erár Ludvíkovi rytíři z Levenau. Část majetku se pak ještě dostává do držby rytíře Josefa von Eichhoff. Poté už vrchnostenská správa zaniká a obec získává vlastní vedení.
Vinary byly vesnicí vesměs zemědělskou. V roce 1834 zde ve 40 domech žilo 250 obyvatel. Do roku 1900 se pak počet usedlíků zvýšil na 320 a do roku 1921 dokonce na 378 obyvatel. V obci najdeme kapli, postavenou roku 1859 po velkém krupobití a smršti, které tehdy Přerovsko postihly. Zvonek v její věžičce je datován rokem 1741 a je na něm nápis: S. Donati a S. Xaveri. Prý byl v roce 1840 nalezen v jednom ze sklepů v obci a je původně odlit řádem Jezuitů. V roce 1908 pak obyvatelé obce postavili za vesnicí u lesa kapličku nad studánkou „Kopánkou“. Dnes už kaple stojí uprostřed ulice Mezilesí. Jinak byla vesnice přifařena do Předmostí u Přerova, kam docházely místní děti také do školy.
V roce 1944 se nad lesem nad vesnicí uskutečnil letecký souboj, při němž byl sestřelen Lightning amerického stíhacího pilota Davida R. Milese. Pád pilot přežil a po zajetí se vrátil do USA. Několikrát navštívil také Vinary a událost připomíná malý památník nedaleko rozcestí Zamazalka v lese nad obcí.
Samotné Vinary byly v roce 1960 spojeny s obcemi Lýsky a Popovice ve střediskovou obec Viničná. V roce 1980 byly všechny tři části připojeny k Přerovu. Dnes v obci žije něco přes 780 obyvatel.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
