Vysoký Potok vzniknul těsně před třicetiletou válkou díky rozvoji rudského panství

23. květen 2025

Osada Vysoký Potok se vine podél potoka od řeky Moravy až na svahy nejvyšší hory Hrubého lesa Jeřábu, přičemž nejvyšší místo katastru dosahuje téměř 1000 metrů nadmořské výšky. Je to obec horská s nádhernými výhledy z vyšších částí katastru na Králický Sněžník, ale také na Jeseníky a okolí.

Původně patřil pravý břeh řeky Moravy k zábřežskému panství. Až na výjimky nebyl obydlen a rostl zde hluboký lesní porost. I proto pravděpodobně tato část Hanušovické vrchoviny odpradávna nese jméno Hrubý (tedy v překladu velký) les. Teprve v roce 1596 koupil 17 vesnic vydělených ze zábřežského panství majitel Velkých Losin Jan mladší ze Žerotína a položil tak základ rudského dominia.

Vysoký Potok byl založen ve snaze využít pusté území panství ke konci 16. století. Jako obec příslušná k Rudě nad Moravou se uvádí poprvé k roku 1615. Krátce po založení se tudy prohnala třicetiletá válka, což rozvoji vesnice příliš nepomohlo.

Po skončení bojů, v roce 1677 měla obec už 19 usedlých rodin, žijících pod správou zdejšího rychtáře Johanna Langera. Přestože dnešní katastr obce má rozlohu 1580 hektarů, tehdejší sedláci hospodařili jen na poměrně malých výměrách. Většinu pozemků pokrýval les a pastviny.

Kromě německých usedlíků zde ještě v této době žily i dvě rodiny s českými jmény. V 18. století zde byla olejna, mlýn, dědičná rychta a knížecí myslivna. To už vesnice totiž patřila rodu knížat z Lichtenštejna.

Vesnice byla přifařena do Podlesí. Barokní kaplička Panny Marie Růžencové zde byla postavena už ve 2. polovině 18. století. V souvislosti s touto kaplí se vypráví stará pověst, o kolovrátkářce, která měla moc lidi očarovat svou hrou i pichlavým pohledem.

Jednou onemocněla, a když přišel do dědiny podomní obchodník, nabízející různé léky, chtěla si něco koupit. Kramář viděl chudou babku a nechtěl jí nic prodat. Nakonec se uzdravila i bez léků.  Krátce na to našli kramáře mrtvého a všichni věřili, že za to může ona podivná babka, která také zmizela, jakoby se vypařila.

V tu dobu se u cesty nad potokem začalo objevovat divné zjevení. Bílá postava, snad duch podivné babky, zde hrála na kolovrátek. Aby se jej zbavili, rozhodní se místní, že zde postaví kapli. Nejprve dřevěnou, později současnou zděnou. Duch prý po jejím zasvěcení Panně Marii nadobro zmizel.

Nedaleko kaple stávala také zdejší jednotřídní škola. V roce 1836 zde v 36 domech žilo 336 obyvatel, ale pak už jejich počet klesal. Po odsunu německých obyvatel pokles počet osadníků pod stovku. Dnes zde žije 65 trvale bydlících osob.

Někdejší hasičská zbrojnice

I proto se obec už v roce 1949 spojila se sousedním Zlatým Potokem a od roku 1960 je součástí aglomerace Malé Moravy. Paradoxně obecní úřad této obce je na katastru Vysokého Potoka.

Na místě mlýna vznikla v roce 1950 odchovna pstruhovitých ryb. Kromě kaple zde najdeme památné lípy a dva kříže.

Nad vesnicí, nedaleko starého lomu, najdeme tři podivné skalky připomínající tři stolové kameny. Podle legendy se tudy ubírali po Bílé hoře do exilu protestanti z velké části Moravy a odsloužili zde poslední bohoslužbu na moravském území. Do Hrubého lesa vede úzká silnička končící u Severomoravské chaty a u ní stojí také pověstmi opředená kaple Nejsvětější Trojice pod Jeřábem.

Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu