Zábřežský hrad existuje dodnes. I když poněkud utajeně

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zábřežský hrad
0:00
/
0:00

Přestavba někdejších středověkých hradů na zámky mnohdy smyla původní podobu těchto opevněných sídel, případně znamenala jejich úplný zánik. Také v Zábřehu Lichtenštejnové postavili nový zámek. Starý hrad však zůstal stát a existuje, byť poněkud utajeně, dodnes.

Historie panského sídla v Zábřeze sahá až do dob nejstarších dějin města. To je poprvé připomínáno v roce 1254, kdy je na jedné z listin jako svědek uveden jistý Sulislav ze Zábřeha. Zde ještě netušíme, zda měl v Zábřeze nějaké sídlo, jeho pokračovatelé však podle jistých náznaků už pravděpodobně obývali tvrz.

To platí i v případě první zmínky o Zábřeze jako o městě v sedmdesátých letech 13. století. O původní lokaci tvrze toho mnoho nevíme.

Při vytyčování městského centra však už bylo sídlo majitele panství pevně vytýčeno na prudkém ostrohu jižní strany náměstí, který zajišťoval dobrý výhled do kraje a zároveň výtečnou obranyschopnost.

Ve druhé polovině 14. století za vlády Šternberků a rodu pánů z Kravař byla tvrz patrně rozšířena a sídlo bylo nazýváno hradem. Další přestavbou patrně hrad prošel v období vlády rodu Tunklů.

Hradní palác

Ti si zvolili Zábřeh za své sídlení město a sídlo tedy odpovídalo jejich důležitosti – v 15. století patřili k nejbohatším rodům Moravy. Mimo jiné, právě z tohoto období pochází hradní věž, štíhlá hláska, která vyrostla nad původně bezvěžovým, plášťovým hradním areálem.

Další úpravy se pevnost dočkala za vlády pánů z Boskovic, kdy prošla renesanční přestavbou. Mimo jiné byla před zámkem, jak tehdy letopisci areál nazývali, zřízena rozsáhlá zahrada směřující do náměstí. Zajímavá je zmínka v díle Zrcadlo Markrabství moravského, kde Bartoloměj Paprocký píše, že na zámku v Zábřeze stával kostelík, v němž je pohřben kamiňský biskup Benedikt z Waldštejna. Paprocký si stěžuje, že pán z Boskovic kostelík zničil při přestavbě na pokoje.

Po bitvě na Bílé Hoře bylo zábřežské panství zkonfiskováno a hrad ztratil svou sídlení funkci. Majitelem panství se stal rod pánů z Lichtenštejna a na zámku sídlili úřednici. V roce 1661 byl zámek částečně barokně přeměněn. Tuto přestavbu připomíná pískovcový erb Lichtenštejnů. V letech 1727–1736 došlo k další větší přestavbě, kdy s ohledem na hospodářské potřeby bylo v barokním slohu přistaveno severní zámecké křídlo – dnešní zámek.

Původní hradby

Hrad však zůstal zachován, byť samozřejmě v přestavěné formě. Nejlépe je to viditelné při pohledu z ptačí perspektivy, kdy je kruhová dispozice původního sídla znatelná. Hrad dlouho sloužil jako hospodářské zázemí zámku. V roce 1992 se stal sídlem společnosti, která zprivatizovala část městského majetku. Přístupný je tedy jen občas.

Kromě budovy původního purkrabství je zde dochovaná zmíněná hláska, do areálu patří i prostor, kde je dnes starostova kancelář. V podzemí areálu se dochovaly původní gotické sklepy, které zčásti zasahují pod nádvoří. I když byla v původních hradbách probourána okna, při pohledu z Havlíčkovy ulice působí hrad dodnes velmi monumentálně.

Historie této lokality je vlastně historií celého města. I přesto Zábřežané, kdykoliv vzpomenou na současný zámek, kde sídlí městský úřad, o hradu často nic netuší, byť je to jedna z nejstarších památek Zábřeha.