Zámek v Biskupicích je v pořadí už čtvrtým sídlem v okolí vesnice
Prapočátek sídla mocenských struktur v dnešní obci Biskupice na svazích Drahanské vrchoviny lze směřovat až do prehistorických dob. Hradiště Hrubé kolo se rozkládalo na zalesněném návrší s výškou 458 metrů východně od Biskupic. Jeho stavitelem byl asi lid kultury lužických popelnicových polí v období 1300 – 450 př. n. l.
To však nebylo šlechtické sídlo v pravém slova smyslu. Tím se stal až hrad Plankenberk, který se vypínal na ostrohu asi kilometr na východ od Hrubého kola nad soutokem dvou potoků, které se poté vlévají do Nectavy. Byl postaven patrně někdy po roce 1352 rodem pánů z Lipé. Od nich ještě nehotový hrad získal v roce 1361 moravský markrabí Jan, který stavbu dokončil.
Po Janově smrti získal hrad jeho syn Prokop, který o něj však v bratrovražedných bojích s Joštem přišel. Poté jej obsadili husitští vojáci a tak byl hrad v roce 1422 pravděpodobně dobyt a zničen křižáckým vojskem mířícím na Moravskou Třebovou. V roce 1437 zříceninu ještě obnovil královský hejtman Václav Šatný z Ještěda, který odsud za česko-uherských válek podnikal útoky proti vojskům Matyáše Korvína. I proto byl hrad opět zcela vypálen a zničen. Dnes jsou na hradním ostrohu k vidění zbytky valů a zdiva.
Poté už se panské sídlo stěhuje z kopců nad obcí přímo do centra vesnice. Plankenberk zanikl a jeho funkci zastala patrně nová tvrz v Biskupicích. Nechali ji zřejmě postavit bratři Volfart a Jan Planknarovi z Kynšperka v letech 1493 – 1505. V písemných pramenech se ovšem objevuje až v roce 1513. Stávala patrně někde v severovýchodním rohu dnešního zámku, kde se po ní doposud dochoval valenou klenbou zaklenutý sklep. Špetlové z Prudic, kteří patřili mezi další držitele zdejšího panství, ji v roce 1541 přestavěli do podoby renesančního zámečku. Přistavěli zřejmě severní a východní křídlo. Ani to však nezbránilo chátrání objektu, který byl na přelomu 17. a 18. století téměř pustý.
V roce 1713 koupil statek v Biskupicích Vojtěch Libštejnský hrabě z Kolovrat, který byl proboštem v Olomouci. Záhy po koupi panství nechal starou tvrz zbořit a na jejím místě vystavěl čtyřkřídlý barokní zámek, dokončený v roce 1716.
V roce 1770 se vdova po hraběti Rudolfovi z Kolovrat, Marie Antonie rozená von Blümengen provdala za mladšího bratra svého otce, jehož erb najdeme dodnes na soše sv. Floriána u schodů ke kostelu. Biskupice tak přešly dědičně na tento rod, ale sňatek s blízkým příbuzným všichni odsoudili. Prý proto nechala v letech 1775-1776 vrchnost původní kostel přestavět na současnou stavbu aby odčinila svůj hřích. U kostela vznikl i panský hřbitov kde dodnes najdeme hroby majitelů panství
V roce 1813 se stal majitelem biskupického statku Josef von Schaffgotsch. Jeho manželka, hraběnka z Fürstenberka, dala znovu vysadit park kolem zámku a společně upravili zámek třeba i instalací moderního teplovzdušného vytápění.
V roce 1871 se Antonie Schoffgotschová provdala za rakouského generála prince Lamorala Thurn - Taxis. Byl to poslední šlechtický rod, který vlastnil biskupický velkostatek. Opravili východní křídlo zámku, vykoupili a zbořili domy pod zámkem a o tuto plochu rozšířili park, který byl místo dřívějšího parkanu ohrazen cihlovou zdí.
Thurn Taxisové obývali zámek až do roku 1945. Za války se přidali na proněmeckou stranu a to se jim stalo osudným. Sám majitel zámku princ Friedrich byl 10. května 1945, za dosud přesně neobjasněných okolností zastřelen a je pohřben u zdejšího kostela. Zámek poté sloužil obci a různým institucím a chátral. Od roku 1990 je v soukromém vlastnictví.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
