Zlatohorští nadšenci zachraňují nádraží. Bude takové, jaké si ho zasloužíme, říká předseda okrašlovacího spolku
Okrašlovací spolek zlatohorský chce na nádraží vrátit někdejší atmosféru třicátých let minulého století. A jak říká předseda spolku, Jiří Pěčonka, mají plán na stavbu repliky původní restaurace a toalet. A také na obnovu provozu na lokálce č. 297.
Nádraží ve Zlatých Horách bylo před lety určeno ke zbourání. To však nebylo lhostejné místním obyvatelům, kteří žijí v jeho blízkosti. „Během jednoho z úklidů přístupové cesty někdo řekl: ‚Tady byla kdysi nádražka.‘ A tím to asi začalo. Bylo to někdy v roce 2018,“ vzpomíná Pěčonka.
Po troše úklidu kolem nádraží, měsíčním tříbení myšlenek a ujištění se, že to má cenu, založili Okrašlovací spolek zlatohorský a pustili se do vyjednávání. Nejprve s městem a poté se Správou železnic. A úspěšně. Proto mohly začít svépomocné práce na opravě nádražní budovy a úklid jeho okolí.
V současné době je nádraží a okolí upravené a láká i ostatní obyvatele Zlatých Hor. Na krytém peroně je v sezoně umístěn funkční klavír, stěny jsou vyzdobené fotografiemi z historie nádraží. Pro děti je postavena maketa dřevěného vlaku, dospělí se schází na besedách v dovezených vagónech.
Čtěte také
Podaří-li se spolku uskutečnit i další plány, měla by se nádražní budova dostat do stavu ze 30. let minulého století. Opravit by se měla střecha i s komíny, okna budou v rozměrech z oné doby, v plánu je i postavení původních dřevěných staveb nádražní hospody a záchodů, které budou uvnitř plně funkční a zvenku budou tvořit genius loci původní podoby.
„Když se vše podaří, bude budova znovu obydlena, za rozumnou cenu zde dostanou možnost podnikat i soukromníci, aby byl projekt finančně životaschopný a udržitelný. Ale hlavně bychom chtěli nádraží mít jako důstojnou vstupní bránu pro návštěvníky našeho města přijíždějící vlakem a pak ho využívat i jako místo pro relaxaci a setkávání,“ dodává Pěčonka.
A když se zeptáte Jiřího Pěčonky, co tedy dělá Jesenicko silným, odpoví: „Jsou to lidé, kteří nejsou lhostejní ke svému okolí. A náš ‚okrašlovák‘ je toho názornou ukázkou.“
Jiří Pěčonka přivezl ze Zlatých Hor chutný pozdrav ↓
Poslechněte si celý rozhovor s Hostem ve studiu Jiřím Pěčonkou ze Zlatých Hor.
Všechny hosty a rozhovory z pořadu Větrník najdete i na webu Českého rozhlasu Olomouc nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify nebo Apple iTunes.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
