Zlatý chlum byl věrný svému jménu už ve 12. století
Jesenicko je odpradávna místem, kde se kutalo podzemní bohatství zlatých rud. Kromě jiných pozůstatků se nám dodnes zachovala pomístní jména, která kapitolu těžby připomínají. Jedním z nich je také pojmenování Zlatého chlumu, hory, na níž nejen stojí známá rozhledna, ale na jejímž úbočí stopy těžby dodnes najdeme.
Zlatý chlum se vypíná do výše 891 metrů asi 2 km severovýchodně od Jeseníku. Z města sem vede žlutě značená turistická značka sledující asfaltovou cestu, vedoucí na Čertovy kameny. V zákrutu silničky začíná naučná stezka, která zájemce po stopách dávné těžby provede. Někdejší naleziště dnes kryje vzrostlý les, ale i tak se mohou návštěvníci při pozorném pohledu pokochat pozoruhodnými zbytky dolování.
Jeho historie je velmi stará. Podle geologů, kteří zdejší naleziště zkoumali, není vyloučeno, že se zde těžilo již před rokem 1200. Důkazem jsou drobné šachtice o průměru 1–2 m a hloubce 1 m s malými odvaly, které se nacházejí jen asi 4–7 metrů od sebe.
Odborníci odhadli, že těžba zde trvala několik desítek let a při ní se podařilo vykutat kolem 800 kg zlata. Kolem roku 1200 těžba zanikla, protože se měnily majetkové vztahy v kraji. Na zastavení číslo 3. naučné stezky jsou tyto šachtice a zářezy dodnes patrné.
Druhá etapa těžby na tomto území už byla modernější. Úklonnými jámami se těžilo až do hloubky 65 metrů. I když i zde nám doklady o tom, kdo a za jakých podmínek zde těžil, chybí, máme opět podle způsobu kutání důvod se domnívat, že zde horníci působili ve 13. a 14. století. Tyto úklonné jámy představuje zejména zastavení číslo 1. a 2. naučné stezky.
V roce 1510 se majiteli Jeseníku a okolí stává podnikatelská rodina Fuggerů z Augsburgu. Fuggerové byli spřízněni s těžařskou rodinou, z níž pocházel i vratislavský biskup Jan Thurzo. Právě on vydal roku 1519 pro jesenické doly horní řád. Stejně jako na jiných svých panstvích si Fuggerové i na Jesenicku vyhrazují všeobecné právo na doly, užívání vody a dřeva pro ně. Právě do tohoto období patří 3. etapa rozvoje naleziště zlata na úbočí Zlatého chlumu. Můžeme zde opět shlédnout dochované pozůstatky typických štol a velkých svislých těžebních jam, které už jsou do tohoto období zařazeny také na základě dochovaných listin.
16. století bylo posledním obdobím smysluplné těžby v těchto dolech. Následně už doly jen a jen upadaly, až byly na konci 17. století nadobro opuštěny. Ještě jednou, v roce 1886, byla objevena zlatá žíla, kterou koupil jesenický malíř pokojů Leo Gröger. Na důlním poli s jeho jménem se však podařilo vytěžit jen asi půl kilogramu zlata a neuspěli ani další majitelé zdejšího naleziště. Ještě v 50. letech uvažovali zástupci důlního průmyslu o obnově těžby polymetalických rud. Nakonec se ale do oblasti vrátili geologové na komplexní průzkum až v 70. letech minulého století, kdy bylo ložisko prověřeno a ponecháno svému osudu.
I díky tomu máme dnes na poměrně malém území možnost shlédnout pozoruhodnou historii těžby drahých kovů na Jesenicku. Pro milovníky montánních památek je to opravdu zážitek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.