Zlatý chlum dostal jméno podle zlata v podzemí, dnes však láká spíše na daleké výhledy
Zlatý chlum, 891 metrů vysoký vrchol s rozhlednou je nedílnou součástí panoramatu města Jeseníku. A to i přesto, že se nachází na katastru sousední České Vsi a je součástí Zlatohorské vrchoviny a nikoliv Jeseníků, jak často tvrdí turistické průvodce.
Zlatý chlum však určitě neodmyslitelně patří do historie města. Podzemní bohatství zlatých rud, které se nacházejí v úbočí hory, které tento kov dal své jméno, stálo u založení města a pravděpodobně i osídlení Jesenicka. Podle geologů, kteří zdejší naleziště zkoumali, není vyloučeno, že se zde těžilo již před rokem 1200. Důkazem jsou drobné šachtice o průměru 1–2 m a hloubce 1 m s malými odvaly, které se nacházejí jen asi 4–7 metrů od sebe. Odborníci odhadli, že těžba zde trvala několik desítek let a při ní se podařilo vykutat kolem 800 kg zlata. Stopy dolování dodnes najdeme na úbočí hory mezi Jeseníkem a legendární chatou Čertovy kameny, kde je i naučná stezka.
Dolování zlata zde několikrát skončilo a bylo znovu obnoveno. Naposledy v roce 1886, kdy byla objevena zlatá žíla, kterou koupil jesenický malíř pokojů Leo Gröger. Na důlním poli s jeho jménem se však podařilo vytěžit jen asi půl kilogramu zlata. I když se snahy o těžbu objevily ještě v padesátých letech 20. století, nakonec od ní těžaři ustoupili.
Zlatý chlum však rozhodně neosiřel. Naopak, už v polovině 19. století sem přicházeli turisté. Nejprve byla vybudována kaple na pobočném vrcholu Křížový vrch, následně i vyhlídka a později výletní restaurace Harichstein, dnes Čertovy kameny. Upravovaly se stezky, prameny a další místa, aby se turisté, zejména z místních lázní cítili dobře.
A tak bylo rozhodnuto postavit také vrcholu rozhlednu. Za záměrem stavby stál jesenický odbor Moravskoslezského sudetského horského spolku. Záměrem bylo nabídnout turistům pohled na město, na lázně, a také na Jeseníky a zároveň do údolí Bělé. V době stavby byl totiž vrchol zalesněný a výhled byl omezen. Samotná stavba, kterou vedl Alois Nitzsche dle návrhu Eduarda Zelenky byla zahájena dne 8. srpna 1898. Kámen na stavbu byl těžen přímo na místě. Ostře pálené cihly byly dováženy z dnešních Suszkowic v Polsku a písek z nedaleké obce Písečná. Vše koňskými potahy.
I přes náročné klimatické podmínky se podařilo stavbu slavnostně otevřít již 3. září 1899. Výška věže je 26 metrů a je přístupná po 146 schodech vnitřního točitého schodiště. V roce 1902 byla vedle rozhledny postavena turistická Medritzerova chata. Jméno dostala podle člena zdejšího turistického spolku, polesného a iniciátora stavby Adolfa Medritzera. Je zajímavé, že byla určená pro celoroční provoz, což nebylo u podobných chat běžné. Zlatý chlum se tak stal jednou z nejnavštěvovanějších hor okolí města Jeseník. Navíc zde byla v roce 1932 vybudována přírodní sáňkařská dráha.
Nadějný rozvoj turisty však ukončila II. světová válka. Rozhledna osiřela a sloužila protivzdušné obraně jako pozorovatelna. Následný odsun německého obyvatelstva a likvidace turistického spolku spustil bezvládí na vrcholu, kterého využili vandalové. Na vánoce roku 1955 vyhořela turistická chata a rozhledna chátrala až do roku 1976. Tehdy se jí už téměř jako ruiny ujalo město Jeseník. Opravilo ji a opět zpřístupnilo pro veřejnost.
Dnes je majitelem stavby TJ Sport Mikulovice. Díky ní proběhla v minulých letech další oprava rozhledy a najdeme zde alespoň malý bufet pro občerstvení. A jak je to s rozhledem? Pokud je otevřeno, je odsud vidět vše, s čím kalkulovali stavitelé rozhledny. Tedy město Jeseník, lázně na Gräfenbergu, obce v údolí Bělé, masív Sokolího hřbetu a velká část Hrubého Jeseníku včetně Pradědu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
