Zmizelá osada Drakov patřila hutníkům i krásné Pavle s černými vlasy
Červená turistická značka a cyklotrasa dnes míří z Rejvízu kolem Černé Opavy směrem do Mnichova. Milovníky této krajiny provází také nedávno zprovozněná naučná stezka Údolím lapků z Drakova, která na deseti zastaveních představuje přírodní zajímavosti i krásy tohoto kraje.
A právě oblast kolem někdejší osady Drakov je nejzajímavější. Dnes už zde najdeme jen pár stop po dřívějším osídlení, kdysi to však bylo poměrně rušné místo.
Nejprve nás cesta od Rejvízu dovede k pozoruhodné kamenné stavbě, která připomíná zříceninu nějakého hradu. Znalci staré technicky brzy odhalí, že domnělá hradní věž je ve skutečnosti zbytkem někdejší vysoké pece. Namísto koksu se zde ovšem topilo dřevem. Lorenzova nebo taky Vavřincova huť byla založena na počátku 19. století a jejími staviteli byli nájemci biskupských hutí v Železné bratři Krischové. Huť byla v provozu jen krátkou dobu, poté byla tavba železa zastavena.
O něco déle pracoval nedaleký Kristiánův hamr, který zdejší železo zkujňoval. Kolem roku 1822 se majitelé pokusili výrobu obnovit, huť však byla ve velmi špatném stavu. Přesto se torzo pece zachovalo do dnešních dnů a jako technická památka je unikátním dokladem průmyslové revoluce v kraji Hrubého Jeseníku.
Nedaleko od tohoto místa bychom za řekou našli skutečnou zříceninu hrádku. Jako mnoho jiných, ani tento po sobě nezanechal žádné podstatné písemné prameny. Podle lokality, kde se nacházel, se mu říká Drakov. Odborníci kladou jeho stavbu do druhé poloviny 13. století. Podle jediného střepu, který zde byl nalezen, usuzujeme, že na přelomu 14. a 15. století hrad ještě stával. Zanikl patrně kvůli požáru, o čemž svědčí mnoho zuhelnatěných pozůstatků v okolí, i to, že dnes se z hrádku zachovaly pouze terénní nerovnosti.
Právě se zánikem hrádku Drakov souvisí legenda, podle které prý dala jméno Černé Opavě dcera hradního pána jménem Pavla. Byla prý nesmírně krásná, ale také divoká, jako zdejší kraj a odmítala prý všechny nápadníky. Jeden z nich se jí chtěl zmocnit násilím, a tak vzal hrádek ztečí. Když Pavla viděla, že její otec padl a není pro ni záchrany, vrhla se prý z věže do řeky. Její černé vlasy se prý spustily po proudu, a tak se od té doby řece začalo říkat Černá Opava.
Samotná osada Drakov vznikla už za třicetileté války a původně se jmenovala Christian Hammer. Postupně se rozrostla až na šest usedlostí, kde bydleli hlavně hutníci. Nechyběla ani hospoda. Poslední obyvatel obce tu žil až do roku 1976 v někdejší lesovně. Když se odstěhoval, jeho dům vyhořel a tím osada zanikla. Jediným pozůstatkem je tak někdejší sídlo arcibiskupského polesí, které stojí na levém břehu řeky. Právě kolem této hájovny vedla odbočka staré stezky mířící přes Heřmanovické sedlo do Zlatých Hor a do Slezska.
Dnes je na místě osady východisko turistických cest s odpočinkovým prostorem. Unikátním exponátem zdejšího prostranství je kmen smrku, který vroubí malé parkoviště. Pochází ze zdejších lesů a jeho stáří odhadují lesníci na 130 let. Se svou výškou 41 metrů musel být opravdovým strážcem tajemství zdejších hor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
