Co znamená, že dítě není malý dospělý? A jak to zohledňuje dětský lékař?

Dobré je pamatovat i na přirozeně užší dýchací cesty nebo třeba větší jazyk a menší ústa v dětství. A kupříkladu voda, ta tvoří u dětí až 80 % hmotnosti, v dospělosti klidně jen 50 %. 

Tak tedy možné úrazy, ale i infekce anebo nebezpečí vdechnutí malých předmětů jsou nebezpečími, na něž má myslet především okolí za dítě zodpovědné.

A pak je tu mimo jiné riziko dehydratace dítěte třeba u průjmových stavů; nabízí se navíc ještě souvislost s délkou trávicího traktu, jeho specifik i s možností (příležitostí) pro větší vodní ztráty.

Imunitní systém nám postupně dozrává, člověk se během života zoceluje, imunizuje. Nedivme se tak ani výskytu typických dětských nemocí a jejich snazšímu předávání u dětí, když jsou si například při hře, v kolektivech doslova na dotek.

Růst, vývoj si pak vyžadují i větší potřebu energie a také třeba vyšší spotřebu kyslíku.

Je to zkrátka práce, úsilí a námaha, přijít na svět a dozrávat. Naštěstí, pokud jde všechno „samo a bezbolestně“, přirozeně, fyziologicky, ani o tom nevíme. Jako ti dospělejší si na to ale u dětí občas vzpomeňme.