Baldovec není jen kemp, ale i osada, která vznikla kolem někdejšího mlýna

4. prosinec 2021

Drahanská vrchovina svou nejvyšší částí dosahuje až do sedmisetmetrové nadmořské výšky. Okolo Rozstání jsou výšky o něco nižší, jedno z nejnavštěvovanějších míst však najdeme v údolí. Je jím osada Baldovec, která se stala centrem rekreace, ale i těžby kamene.

Baldovec najdeme severozápadně od Rozstání v údolí, které vyhloubil potok Bílá Voda. Ten pramení západně od Otinovsi. Poté, co opustí Baldovec, prosmýkne své vody lesním masívem a zamíří do Holštejna, kde zmizí v závrtu Nová Rasovna. Pod zemí se stéká se Sloupským potokem, a tak vznikne slavná ponorná řeka Punkva. Není bez zajímavosti, že je to právě Bílá Voda, která do jisté míry může za vytvoření více než 30 kilometrového jeskynního systému Amatérské jeskyně v Moravském krasu.

Vrátíme-li se do Baldovce, i za vznikem obce zde stojí potok. Už v dávných dobách na něm totiž stával mlýn. Na mapě prvního vojenského mapování, ze II. poloviny 18. století, je mlýn s několika dalšími stavbami uveden.

Ještě dříve, už v 17. století měl být držitelem mlýna jakýsi Jíra Walda. I proto se předpokládalo, že je Baldovec zaniklou osadou Valdov. Pozdější bádání nicméně ukázala, že Valdov stával jinde. V lesích kolem se však skutečně skrývají pozůstatky zaniklých vesnic. Například Svatoňůvka stávala mezi Baldovcem a Vysočany, další, dnes už neznámá obec se kdysi rozkládala mezi Baldovcem a Nivou

Pod kaplí stojí jeden ze dvou křížů

Budování osady kolem mlýna začalo právě v 18. století. První zmínka o ní je z roku 1722 v drahanské matrice: „ z Baldového mlýna pod Rozstáním“. Osada přináležela do Rozstání a teprve od roku 1880 se uvádí jako samostatný sídelní celek. Tehdy zde žilo 140 obyvatel ve 23 domech. Stále zde stával mlýn a u něj se nacházel menší rybník.

Přes poněkud stísněné poměry počet obyvatel obce stoupal. Nejvíce obyvatel, kolem 250 zde žilo v roce 1910. To už se kolem vesnice začal také těžit kámen pro stavební účely. Důkazem jsou pozůstatky menších lomů kolem vesnice. Zatopený lom najdeme v nejjižnější části obce. Občas zde trénují potápěči, a podle nich je hloubka lomu asi sem metrů, nicméně viditelnost je v něm prý dost špatná. Na druhou stranu prý ovšem v lomu žijí raci.

Další, mnohem větší lom pak najdeme pod vesnicí v údolí při cestě směrem ke kempu. Průjezd industriální krajinou lomu by nikoho neoslovil. Přesto je zdejší kemp jedním z nejnavštěvovanějších míst v Drahanské vrchovině. Je to i díky síti cyklostezek, které tudy procházejí, a které sem vedou velké množství turistů.

Obrovský lom najdeme na příjezdu ke kempu přímo na okraji obce

Přitom mnoho nechybělo a Baldovec nemusel existovat. Stejně jako jiné obce v okolí byla vesnice za II. světové války vystěhována s tím, že zde vznikne velký vojenský výcvikový prostor. Rozstání postihlo stěhování už o rok dříve, Baldovec musel být opuštěn do 31. 5. 1944. Po válce byla část obce poničená, nicméně obyvatelé se sem rádi vrátili.

Dnes je vesnice i vyhledávanou rekreační lokalitou. Přímo v obci pak najdeme kapličku, a dva kříže, které bohužel nejsou datované. Kromě cyklotras tudy vede i žlutá turistická značka z Nivy do Holštejna. A okolí obce je prý obestřeno spoustou legend. Vyhledat si je můžete třeba v místní knihovně v Rozstání.

autor: kbz
Spustit audio