Barokní sýpka v Ludéřově bývala tvrzí a bude kulturním centrem obce

Sýpka stojí u ludéřovské návsi odpradávna. Nejprve patřila k poplužnímu dvoru, později její útroby využívali majitelé panství v Náměšti na Hané, kteří zde měli hospodářský statek. Po druhé světové válce v ní ukládalo obilí místní JZD a teprve po roce 1991 se jako historický majetek vrátila obci. To už byla v hrozném stavu, dokonce hrozilo, že bude muset být zlikvidována.

Tehdy se do jejího osudu vložili nadšenci z obce a okolí. Založili občanské sdružení U nás s cílem sýpku zachránit a proměnit ji v kulturní a společenské centrum obce. I když ještě zdaleka není vše hotovo, po letech práce se původní sklad zrní skutečně proměnil na stavbu, do které rádi chodí nejen místní obyvatelé, ale kde se zastavují i turisté.

Netradiční tvar sýpky, která má půdorys do písmene L podporoval myšlenku, že to vlastně ani původně sýpka nebyla. Při bourání části zdi pak byly v části sýpky objeveny omítnuté původní stěny, v nichž se objevily dokonce i zazděné středověké střílny. To, co už se dávno tušilo, že tedy sýpka byla součástí někdejší tvrze, se tedy potvrdilo. Otázka zněla, kdy byla postavena.

První písemná zmínka o tvrzi v Ludéřově pochází až z roku 1447 při příležitosti prodeje panství z majetku bratrů Beneše a Ješka z Ludéřova Smilovi z Křemže. V letopise je uveden hospodářský dvůr a kopec, který by mohl být místem, kde stávala tvrz. To je návrší vlevo od současné sýpky, kde dnes stojí jiný dům. Část pevnosti však zasahovala prokazatelně i do půdorysu dnešní sýpky.

Tvrz byla patrně postavěna již na přelomu 13. a 14. století, neboť už ve vojenském tažení krále Václava III. do Polska je uváděn jakýsi zeman z Ludéřova. Kromě sídlení funkce tehdy měla tvrz patrně ještě za úkol střežit tzv. Trstěnickou stezku, kudy putovali poutníci a kupci z Olomouce do Čech.

Tvrz i panství od 15. století často měnilo majitele. O tvrzi se příliš informací nedozvídáme, a tak není jisté, zda a v jakém stavu existovala. V roce 1740 koupil Ludéřov Ferdinand Bonaventura Harrach a připojil obec k náměšťskému panství, kde zůstala až do konce patrimoniální správy. Těsně před zánikem vrchnostenského zřízení nám pak listiny v obci uvádějí pouze hospodu a panský dvůr. Sýpka byla pravděpodobně součástí hospodářského dvora. Podle stavebního slohu bychom sýpku mohli směřovat stavebně do 18. století. Podle letopočtů na původních trámech střechy však prošla přestavbou ještě v 19. století.

Zahájení rekonstrukce sýpky odstartovalo v roce 2006. Díky nim má dnes sýpka novou střechu a částečně zachráněn byl i původní barokní krov. Sýpka ovšem ožila i vevnitř. Kromě toho, že se stala muzeem, představujícím historické artefakty obce a okolí, pořádají se zde kulturní a společenské akce. Zajímavé jsou také zdejší dílny tradičních řemesel a workshopy, které zde sdružení pořádá.

Znáte z kalendáře Českého rozhlasu Olomouc pro rok 2023