Benkov u Uničova má hornickou minulost, kterou připomíná kříž nad vesnicí
Benkov u Uničova je menší obec, položená v mírně zvlněné krajině hornomoravského úvalu. Stejně jako ostatní obce této oblasti vznikla patrně za kolonizace tohoto kraje na přelomu 13. a 14. století. Má krásné okolí, které ocení hlavně milovníci pohodových cyklistických výletů. Od roku 1976 je osada součástí Uničova.
Počátky Benkova souvisí s hradem v nedalekém Úsově. V roce 1344 je sepsána listina, v níž král Jan Lucemburský potvrzuje, že rok před tím zastavil zeměpanský hrad Úsov s celým panstvím bratřím Jaroslavu a Albertovi ze Šternberka. Mezi obcemi uváděnými na této listině najdeme rovněž Sbinkow, který odborníci považují za dnešní Benkov u Uničova. Tento přídomek je nutný, nebo ť nedaleko odsud najdeme další Benkov. Ten leží na Šumpersku, v kopcích nad Dlouhomilovem.
Pozoruhodné je i jméno obce. Původně se předpokládalo, že vychází z německého pojmenování Pinke, které vesnice nesla po mnoho staletí a které se odvíjelo od slova pinka, tedy důlní prohlubeň či rýžoviště. Bylo-li už v prvním označení použito slovo Sbinkow, lze se přiklonit spíše k tomu, že historie obce souvisí s nějakým Benkem. Toto jméno, pravděpodobně zkrácená podoba vlastního jména Benedikt se podepsalo do jména vsi. Možná to byl zakladatel obce, ale důkazy pro to bohužel nemáme.
V roce 1371 Benkov markrabě Jan odkázal svému synu Prokopovi, od nějž jej získal jeho bratr Jošt, a následně se celé úsovské panství dostalo do držení pánů z Vlašimi. To bylo pro obyvatele Benkova důležité, protože jim právě tato vrchnost v roce 1492 potvrdila právo svobodně odkazovat majetek svým potomkům.
Dolování na Benkovském kopci
Jiří z Vlašimi získal v roce 1514 od krále Vladislava právo zřídit železnorudné doly. V té souvislosti se zatím nehovoří o těžbě v Benkově, víme však, že důlní činnost zde byla v minulosti přece jen prováděna. Vztahovala se zejména na tzv. Benkovský kopec, 268 metrů vysoké návrší položené severozápadně od vesnice. Drobné stopy těžby jsou zde dodnes patrné. Dolování zde bylo podle dostupných pramenů ukončeno až v 19. století. Zajímavou památkou na hornickou minulost Benkova je kříž u polní cesty vedoucí po úbočí tohoto návrší vztyčený na památku horníků v roce 1925.
Dalším majitelem obce se stali pánové z Boskovic a to v roce 1547. Ještě před Bílou horou se pak panství ujímají Lichtenštejnové, kteří jej drží až do konce patrimoniální správy. V té době se obec stává osadou nedalekých Střelic. Pozůstatkem tohoto spojení je dodnes název katastrálního území obce Benkov u Střelic.
Benkov si však zachovával základní vybavenost. Už v roce 1774 je v obci jmenována škola. Přifařena byla obce do roku 1617 do Dubicka, později do Medlova. Na návsi stojí kaple Panny Marie postavená patrně v 19. století.
Z památek obce je na prvním místě nutné jmenovat opravdu pozoruhodný sloup Panny Marie Immaculaty z roku 1742. Za jeho autora bývá považován mistr vrcholného baroka, sochař Jiří František Pacák, který byl žákem Matyáše Bernarda Brauna. Jeho díla se nacházejí hlavně ve východních Čechách a sloup v benkově je pozoruhodný i proto, že Pacák v roce 1742 zemřel. Je-li tedy jeho dílem, patří k vůbec posledním, které vytvořil. Kromě toho zde najdeme i Boží muka na křižovatce, pomním padlým či pozoruhodnou budovu školy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
