Kostel ve Dvorcích stával už v době první zmínky o městečku, druhý si prý postavili luteráni
Městečko Dvorce bývalo centrem poměrně rozlehlé oblasti Nízkého Jeseníku na staré obchodní cestě z Olomouce do Opavy. Tak jako sloužilo obchodu, bylo i centrem duchovním, neboť zprávy o farnosti jsou stejně staré jako o samotném městě.
To ovšem platí, pokud do toho nezapočítáme pověst, která se o založení Dvorců vypráví. Podle ní prý kolem roku 901 vystavili bohatí polští kupci, bratři Laczko a Emanuel Dvorcové, v neobydlené krajině sklad pro svoje zboží obehnaný zdí a vodou. Tuto opevněnou osadu prý pojmenovali svým jménem Dvorce.
Ani odborníci nevylučují, že zde už v 10. století vznikla na obchodní stezce od Baltu do vnitrozemí silniční pevnost, ale skutečná zmínka o Dvorcích je o dost mladší. Teprve z roku 1339 máme dochovanou první zmínku o městečku a zároveň i o kostele. Ten byl zpočátku dřevěný, nejstarší zápisy pak mluví o jeho přestavbě na zděný chrám a také o přístavbě věže v 16. století. To byla doba, kdy byl kostel ve správě nekatolických kněží. První z nich, farář Jan Taufer je ve městě zmiňován již k roku 1538.
Dvorce byly výrazně postiženy za třicetileté války, kdy byl také kostel opět obsazen katolickým farářem. Nicméně jeho úplnou zkázu znamenal požár v roce 1751, kdy vyhořelo celé město. I proto se do jeho obnovy vložila také vrchnost, konkrétně Václav z Lichtenštejna, který se stal nejen patronem ale i výrazným donátorem vybudování současného chrámu sv. Jiljí. Dokončen byl v roce 1755. V roce 1834 poničil požár kostel znovu a opět zasáhli Lichtenštejnové, kteří kostel nechali opravit.
V roce 1888 byla zvýšena stávající věž. Osazeny na ni byly původní zvony, ulité v roce 1837 Wolfgangem Stankem z Olomouce. Vydržely zde až do první světové války, kdy byly sneseny a roztaveny.
Střídání oltářů
Ve 40. letech byly na kúr osazeny nové varhany vyrobené brněnským mistrem Franzem Harbichem a vyzdobené řezbáři z okolí. Úpravy interiéru vyvrcholily v roce v roce 1897, kdy byl hlavní oltář přenesen do hřbitovního kostela sv. Kateřiny a nahrazen novým od Ferdinanda Stufflessera.
Farní kostel sv. Jiljí je dodnes dominantou obce, a to i díky odbourání řady domů, které kdysi stály mezi ním a náměstím. Skrývá také jednu zajímavost. Od počátku tisíciletí je v něm v pořadí již třetí oltář. Pochází z odsvěceného kostela dodnes stojícího na místě osady Královec, pohřbené ve vodách Slezské Harty.
Zdaleka to však není jediná sakrální stavba Dvorců. Na kopci, přímo nad náměstím se nachází pozoruhodná gotická stavba hřbitovního kostelíka či kaple sv. Kateřiny. Jednolodní kaple upravená v 19. a 20. století má předstupující hranolovou věž v průčelí a polygonální kněžiště. Zajímavá je zejména dobou vzniku. Nejčastěji se uvádí, že byla postavena kolem roku 1530, a to místními protestanty. I když její stavební podoba je původní, fasáda a novodobá střecha poněkud zkalily její historický vzhled. Přesto je to zajímavá památka, ve které dodnes najdeme původní oltář z kostela sv. Jiljí. Kolem kaple je hřbitov, který slouží nejen obyvatelům městečka, ale i některých okolních obcí.
Přímo ve městě, ale i v okolí najdeme další drobné sakrální stavby. Připomeňme kapličku pří výjezdu na Opavu, několik křížů v intravilánu obce nebo barokní sloup se sochou sedícího Krista Ecce Homo při silnici z Čabové do Dvorců, který je datován rokem 1710.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
